Betty Blue

Tříhodinová stopáž mě zpočátku taky vyděsila, ale nadopoval jsem se kofeinem a uběhlo to jako voda. Betty Blue je zvláštní film. Váhal bych, k jakému žánru ho zařadit nebo k jakému jinému filmu přirovnat. Skládá se převážně ze situací, které jiné filmy vynechávají jakožto nedramatické. Scény každodenních drobných úkonů, zdánlivě nepodstatných pro příběh, ale dobře charakterizujících postavy. Jak se říká, ve velkých momentech se lidé ukazují, jka chtějí vypadat, v malých jací jsou. Můžete proto získat dojem, že hlavní dvojici znáte velmi dlouho a velmi dobře, načež přijde závěr, který vás o to víc zasáhne. 80% (01.06.2007)

Očarujúce, hypnotické a veľmi, veľmi podmanivé dielo. Aj napriek dlhej stopáži som sa nenudil ani chvíľu. Nuž čo, tie najlepšie príbehy píše sám život a povedzme si rovno, obaja ústredný herci boli úžasní, hlavne Béatrice Dalle, ktorej postava ma previedla nie cez jeden, ale minimálne niekoľko typov psychotických porúch, a to pekne odstupňovane, od minimálnej poruchy až po ten smutný záver. No nádhera. Čo sa týka konca, po dramatickej stránke sa mi tam zdalo toho málo, vzhľadom na kolosálnosť celého príbehu sa mi to žiadalo dokončiť až do drámy antických rozmerov, a to by bola už emocionálna bomba. Nevadí, aj tak ide o nezabudnuteľnú záležitosť. 85/100 (10.11.2016)

Director´s cut samozřejmě. Spolu s Podzemkou zatím asi to nejlepší ze cinéma du look, co jsem viděl. Herecké duo výborné, rozhodně se teda nestyděli. Kromě jiných francouzkých filmů s tématem l´amour fou může Betty připomenout třeba i Verhoevenovo Turks Fruit. A trocha osvěty...http://2009.lfs.cz/cyklus-francouzske-filmove-neobaroko.htm (20.12.2013)

Nevidel som dvojhodinovú verziu, mal som tú česť vidieť na DVD rovno režijný strih o troch hodinách a aj keď som sa ich bál, napokon som neľutoval. Beineix nám rozpráva pútavý, ležérny, ale ku koncu dramatický príbeh o vzťahu, ktorý sa nemohol skončiť dobre. Ak som sa pred záverom bavil na hrdinkiných hysterických výstupoch a vyplazovaní jazyka, ku koncu všetko zaklaplo do seba a bol som v šoku. Tým sa dostávam k nezvládnuteľnej Béatrice Dallej, ktorá svojím telom a vášnivým prednesom zatláča do úzadia aj samotného, za Zorga na Cézara nominovaného, pohodičkára Jeana-Hughesa Anglanda. Apropo, sex. Očarenie holou kožou je zrejmé, vrcholnú scénu vám ale tvorcovia naservírujú hneď na začiatok. Je náruživá, odzbrojujúca, uveriteľná. Plus pekný hudobný motív Gabriela Yareda, pripomínajúci refrén jednej známej slovenskej pesničky. Podľa románu Philippea Djiana s cameo Dominiquea Pinona ako drogového dílera. Len tí dvaja policajti a transvestizmus akoby vypadli z iného filmu. (16.04.2005)

Stylová plážová chajda s přímým přenosem do léta, žití ležér a momenty, které dokážou uchvátit... jenže, takové plýtvání životem se musí někde projevit - na jednom více, na jiném méně... ostatně, ani Zorg si neudržel laťku velkorysosti ve stejné výšce až do úplného konce, není-liž pravda? Nemilým překvapením bylo zjištění, jak je Francie vlastně ošuntělá a ani bimbas v každém třetím záběru nebyl s to ukrátit nekonečno režisérské verze, ba právě naopak. (30.11.2016)