Po zavírací době

Scorsese si stojí v mém osobním žebříčku filmových režisérů hodně vysoko, ale tentokrát nastal první případ, kdy jsem se s Martinem skutečně minul. Snímek Po zavírací době na mě působí dojmem nevtipného chlápka, který - posilněn několika skleničkami alkoholu - začne dělat dojem na přítomnou slečnu, je dotěrný, bez charismatu, pouze trapně snaživý, prostě opruz. Příběh drhne a vůbec nedrží pohromadě, scénárista chce ohromovat novými a novými nápady, jenže situace nedotahuje do vtipného konce, a postavy (vesměs přehnaně afektované a s charakterově vyhraněné do extrémní, nerealistické polohy) přicházejí a odcházejí, aniž by se jejich mikropříběhy nějak naplnily. Ani ty dvě hvězdičky nejsou nijak přesvědčivé. Celkový dojem: 35 %. (10.08.2013)

Martin Scorsese je majster vytváraní atmosféry a skúmaní konkrétneho prostredia. V tomto filme brilantným a surrealistickým spôsobom uvádza do života SoHo v 80' rokov. Griffin Dunne je skvelá postava. Máte ho radi už od prvej scény a s vzrušením a hrôzou sledujete jeho dobrodružstvá. Napätie v tomto filme je tiež intenzívne, čo je úžasné pre odľahčenú komédiu. 8/10 (24.03.2021)

Na Scorseseho dosť atypické, trochu jednohubkové, ale stále veľmi zaujímavé a chytľavé. Som rád, že tento film kedysi zaradila STV 2 do filmového klubu, keď prezentovala Scorseseho tvorbu a nestavila iba na istoty typu Taxikár, alebo Zúriaci býk. Ja som im zato celkom vďačný, tvorbu velikánov treba poznať predsa obšírnejšie. VIDENÉ ZNOVA 8/23. Skutočne ide v Scorseseho tvorbe o vedľajšák, ktorý nie je ani zďaleka tak ambiciózny ako väčšina jeho diel. Na škodu to ale samozrejme nie je, film má vzhľadom na zápletku a daný krátky filmový čas doslova zbesilé tempo a k tomu, ako vidno, netreba vôbec točiť akčné scény. (10.01.2013)

jeden z menej známych scorseseho klenotov o malých životných náhodách/nehodách, o jednej naozaj dlhej nepokojnej noci a o osude; film obsahuje citáciu známej pasáže z nedokončeného románu Franza Kafku Proces; výborné tempo a skvelý scenár plný bizarností na hrane uveriteľnosti no stále veľmi presvedčivých; (21.02.2008)

Paul si během svého pozdně nočního probuzení z nevzrušivého spánku kancelářské krysy musí neustále opakovat, že cokoliv zlého jej potká, za pár dní se tomu zasměje, ale úplně jistý si tím nikdy být nemůže. A divák díky Scorseseho zálibě v temných koutech měst i lidských duší také ne. Labilní chůzi od komedie k thrilleru a zpět jistí velmi stabilní režie i zdařilý scénář, dříve či později eliminující jakékoliv pochybnosti ohledně samoúčenolnosti toho kterého rozvětvujícího se motivu. Vše do sebe krásně zapadá, vše souvisí se vším a celé to končí úžasným kancelářským tanečkem, ujištěním, že v tomto případě nešlo o nic velkého, zásadního či přelomového. Jenom trocha filmařského řádění. Na té nejvyšší řemeslné úrovni. Apendix: Další položka na dlouhatánský seznam filmů, kterými se Timur Bekmambetov inspiroval při tkaní Wanted. 80% Zajímavé komentáře: Flipper, Peytl (27.08.2012)