Počítání mrtvých

Musím se smířit s tím, že tu budu za Barbara Conana, ale co už, nedá se nic dělat a musím s barvou ven. Tento film mě oslovil více a důrazněji než známější a slavnější Taxikář. V tomto ohledu bych dokonce zašel ještě dále a dovolil si tvrdit, že Počítání mrtvých není jen pouhou variací, ale spíš (velmi) volným pokračováním Taxikáře. Saniťák Frank Pierce (jedna z nejlepších rolí Nica Gage) je na nejlepší cestě podlehnout běsu a šílenství, do něhož se díky své nepříliš vděčné práci dostal a v jejichž víru už s definitivou zmizel jeho kolega Tom Wolls (opravdu výborný Tom Sizemor). Ve Spojených státech se snímek nedočkal příznivých kritik, zato sklidil řadu veřejných odsouzení za svůj "mýtobořičský" pohled na práci osádek ambulancí. (21.01.2007)

Na tenhle film jsem se díval čistě kvůli hereckému obsazení a režisérovi. Ale bohužel film mě dost zklamal. Nejen, že se zbytečně dlouho táhne, a vy se už asi po půl hodině modlíte, aby to skončilo. Jak tady bylo zmíněno, na tenhle film by se člověk měl koukat buď pod vlivem drog nebo alkoholu. A nejlépe pod vlivem jak alkoholu, tak drog. (26.12.2011)

Tak takto si predstavujem totálne vyčerpaného a vyhoreného človeka, N. Cage to zahral na jednotku. Jemu takéto výrazné a komplikované postavy balancujúce medzi životom a smrťou idú, to je voda na jeho mlyn. Trúfam si povedať, že bez neho by film nedosiahol možno ani priemerné hodnotenie. Tiež sa dá povedať, že som práve videl jeden z najzvláštnejších filmov od Scorseseho vôbec, akoby to ani netočil on. Na druhú stranu je škoda, že sa film nevyhol stereotypnému opakovaniu jedného obsahového motívu (ožerem sa, nafetím sa, zachraňujem, odovzdám pacienta na záchranke....). Chcelo to ešte niečo, čím by sa dejová konštrukcia oživila, v jednej scéne by tu síce snaha bola (scéna z bytu dílera drog), ale to bolo vzhľadom na dĺžku filmu málo. Našťastie aj napriek tomuto handicapu snímok nenudil, hlavne vďaka výrazne temnej atmosfére a zaujímavým dialógom. 70/100 (08.06.2015)

Hodně zajímavý film aneb celkem drsná sonda do každodenní rutiny newyorských saniťáků. Chvílemi jsem měl pocit, že sleduji spíše další videoklipovitou smršť Tonyho Scotta, než film režiséra, který si v poslední době tak oblíbil DiCapria - Martina Scorseseho. Byl to vážně hodně neobvyklý snímek a již teď mohu se skálopevným přesvědčením říci, že se k němu nikdy nevrátím. To ale rozhodně není myšleno jako zápor. Nevím, zda bych to unesl, protože takovou depresi jsem naposledy viděl snad v Rekviem za sen, a celé se to navíc odehrává v noci! Tento film má sice trošku jiné zakončení než zmiňovaný Aronofskeho klenot, ale i tak se jím smutek táhne a jde z něj cítit na míle daleko. Tak daleko, že pochybuji, jestli by to ke mě Cage stihnul, a jestli ano, určitě by mi nepomohl... (28.04.2009)

Ani nevim, co k tomuhle napsat, je to takový celý divný, neustále z toho sálá depresivní atmosféra, moc se toho tam neděje, jenže i tak se tomu nedá ubrat, že to je i tak docela zajímavý a stylem natočení určitě hodně originální, nicméně stejně mi to přišlo zbytečně pomalu a nudně odvyprávěný, i když několik scén opravdu stojí za to a Nicholas Cage je tady naprosto vynikající. (05.08.2008)