Taxikář

Mě tyto staré filmy většinou nedokáží zaujmout. Musí to už být nějaká pecka, abych se nenudil. Tento film mi nic nedal ani nevzal. Některé pasáže jsou dobré, ale celkově mě film příliš nebavil. De Niro je prvotřídní, ale samotný herec ještě neudělá z filmu něco extra. Poměrně přeceňovaný film. Konec je pořádný nářez, kdy jsem se alespoň trochu probral. 60% (01.07.2009)

Robert De Niro je jako taxikář, který vzal spravedlnost do svých rukou výborný. Ještě více mne zaujla tehdy 12letá Jodie Foster jako stejně stará prostitutka. Vadí mi však některé nevysvětlené věci, proč se Travis choval tak jak se choval? Má jeho vztah s Betsy vůbec nějaký význam, když už je ve filmu zmiňován? (03.12.2009)

Po Zuřícím Býku a Mafiánech je Taxikář třetí nejlepší film, který vznikl ve spolupráci Scorsese a De Niro. Ze všech jmenovaných má ale bezkonkurenčně nejlepší hudbu - Hermannovo zakončení kariéry je božské. Jak lze pár tóny vystihnout nejen prostředí, ve kterém se film odehrává, ale i duševní rozervanost hlavního hrdiny.. To je úchvatné. Vidíte úvodní titulky (kterým mimochodem vzdává hold Richard Donner v Gibsonovce Výkupné) a máte jasno - tohle bude NĚCO. A je. (19.09.2007)

Jedno ze Scorseseho ústředních témat - prohnilost velkoměsta a její dopad na jedince, které mimo Taxikáře analyzuje i třeba v Počítání mrtvých (svým vyzněním a atmosférou velmi podobný film - opět motiv člověka - pozorovatele, projíždějícího špínou megapole), se nejlépe daří pochopit při sledování filmu Taxikář. Svět velkoměsta je místo plné násilí, korupce, zločinu, metaforicky džungle a vlastně tvoří jakousi paralelu džungli skutečné, v níž navíc zuří válka a neustále se tu bojuje. Z Vietnamské džungle do džungle New Yorku přichází Travis Bickle (naprosto strhující Robert De Niro) a ze svého Taxíku pozoruje dění okolo sebe. Je zjevné, že je psychicky narušený a navíc selhává v milostném životě, nedaří se mu seznámit se s nijakou ženou (své milostné neúspěchy a samotu zahání v pornokinech), a tak je silně podmaňován násilím a agresí okolo sebe, až podlehne pocitu, že musí neradostnou situaci města řešit... Martin Scorsese natočil strhující drama psychického přerodu vojáka podléhajícího subordinaci a poslušně plnícího rozkazy (což mu dává rámec a smysl, jak emočně nastalou situaci a obrovský psychický tlak řešit) v osamělého bojovníka - solitéra, který naslouchá rozkazům podvědomí. Trauma války zesilující se traumatem megapole otevírá před Travisem dosud nepoznané světy, plné běsů a šílenství, pocházejících ovšem z našeho světa. Znamenitý a hluboký film... (25.06.2007)

Zprvu by člověk očekával nějaké citlivé drama osamělého, pouličního vlka a vzhledem k počátečním záběrům a vykreslování hlavnho charakteru možná i něco jako intimní zpověď o nepochopeném životě, ovšem počínaje "taxikářovým" druhým rande, hned pochopíme, že něco není v pořádku. Film začne nabírat obrátky a Robert De Niro za podpory vynikajících psychologických posunů předvede velmi sugestivní a uvěřitelný přerod své postavy. Není to však jen on, kdo táhne film směrem k nebesům, Scorsese svou bezchybnou režií vytvořil úžasnou atmosféru a udělal z filmu docela zvláštní a díky tomu i nezapomenutelný zážitek... V neposlední řadě zaujme také mladičká Jodie Foster (schválně ji srovnejte s Natalií Portman v Leonovi)... Jediná věc, co by šla vylepšit je až příliš šťastný závěr. 9/10 (11.09.2008)