Kdo to klepe na moje dveře

A já říkám super! Už ve Scorseseho celovečerním debutu byl znát jeho režijní rukopis. Hned ve druhé scéně se dočkáme scéy s typickými scorseseovskými prvky: rvačka bandy mladíků, kamera se svižně pohybuje a hraje do toho říznej song. Stejně tak i některé dialogy a herecké výkony - přirozené, svižné, postavy si skáčou do řeči, zadrhávají se. Navíc je tu vidět jak moc velký fanda do filmu Scorsese byl. Joe (Harvey Keitel) zaníceně hovoří ( řekl bych přímo tarantinovsky ) o westernu Stopaři (1956) režiséra Johna Forda, nebo o westernových rolích Lee Marvina a se svojí přítelkyní byl v kině na klasickém westernu Rio Bravo. Taky je tu zcela zřetelný odkaz na francouzskou novou vlnu. Možná, že průměrnému filmovému divákovi to nic neřekne, ale filmoví fandové a taky obdivovatelé Scorseseho tvorby ( počítám se mezi obě skupiny ) by měli být spokojení. Ale film by jste si měli vychutnat i bez znalosti zmíněných westernů a nemusíte vědět, co to byla fr. nová vlna - to je jen takový bonus. Harvey Keitel už tady ukazuje, že z něj něco bude. Jedná se o vcelku jednoduchý příběh, ale vyprávěný zajímavým nelineárním způsobem s nečekanými flashbacky. Často se line hudba z autorádíí. A ještě jedna zajímavost - v jedné scéně zazní slavná píseň od The Doors, kterou máte asi spojenou se slavným válečným filmem - ano, je to ta píseň, kterou F. F. Coppola použil o deset let později ve své Apokalypse. (05.04.2005)

Scorseseho celovečerní debut není žádná pecka - příběh jednoho Taliána, který kvůli „mužské hrdosti“ a náboženské morálce ztratí to nejlepší, co ho v životě potkalo. Najde se tu pár velice silných momentů, ale jako celek to nepůsobí nijak oslnivě. Scorsese ovšem už zde ukazuje směr, kterým se bude v budoucnu ubírat a nechá vzniknout svým gangsterským perlám. (20.08.2011)

Příběh o jednom pseudo-mafiánovi, kterej se dozví, že jeho holka neni panna a začne se kvůli tomu chovat jako největší debil pod Sluncem, mě vůbec nebavil. Začátky jsou obvykle těžký a platí to i pro takovýho machra jako je Martin Scorsese. S blbym scénářem, špatnejma hercema (ani Harvey Keitel podle mě nic moc nezahrál) a nízkym rozpočtem se nedá natočit dobrej film. Nejzajímavější na tom asi je, jakej obrovskej pokrok Scorsese za několik let udělal. Scorseseho mam tady ve svejch oblíbenejch režisérech a většinu jeho filmů hodnotim dost vysoko, ale tohle si žádný vysoký hodnocení nezaslouží. Opravdu tenhle film připadá někomu stejně dobrej jako třeba Mafiáni nebo Taxikář, když tomu dá 5 hvězdiček? Pro mě ani omylem. (20.01.2010)

Komórní nezávislá love story od budoucího mistra světové kinematografie. Kdo to klepe na moje dveře je průměrná romantická love story, kde nejvíce zaujal mladý Harvey Keitel, skvělá kamera a hlavně už tehdy šlo poznat, že Scorsese bude kvalitní režisér, protože po řemeslné stránce to není vůbec špatný film. (31.12.2011)

Scorseseho debut s Harveyem Keitelem v hlavní roli, nutno dodat, že Keitelův hlavní hrdina je ještě větší kretén než De Niro ve Špinavých ulicích! Upachtěnej mladej smrad co se svejma italskejma kámošema rádobymafiánsky podvodničí (což ale není nikdy ukázáno, partičku mladíků vídáme pouze při slezinách v "jejich" baru nebo při jiných podobných "akcích") a především zevluje! A ač se občas snaží chovat jako dospělý slušný chlap, nakonec v něm vždy zvítězí ten nafoukanej drzej fracek, díky kterému ztratí jedinou osobu, která ho opravdu milovala! Scorsese se už ve svém debutu nezapře. Prostředí, chování postav, používaná muzika i celkové vyznění jasně usvědčí jeho rukopis, nicméně při svém debutu občas zabrousil do kapku experimentálnějších, intelektuálnějších vod! Jenže rozdíl mezi ním a jinými "intoušovkými" tvůrci je jednoznačný - Glauber Rocha nám ve filmu Diaz a Pastýř předvede scénu, ve které nám ukáže chlapa, kterej se válí v blátě, vyplazuje jazyk a do toho zní pořád dokola řehtání koní! Kdežto Scorsese nám předloží scénu, kde se Harvey Keitel válí v posteli s hromadou nahatých ženských, vyplazuje jazyk a do toho zní Doors! Už je vám to jasné? (11.10.2008)