中国の鳥人
The Bird People in China
Obsahy(1)
V Himalájích je ukryta lámaserie Shangril-La, kde se sny stávají skutečností. Není to ovšem jediné místo, kam se civilizace ještě nedostala. Kdesi v Číně je malá vesnička, kde se mezi vrcholky zelených hor lidé stále učí létat. Režisér Takashi Miike se tímto filmem odklonil od svého tradičního krvavého stylu a natočil poetický snímek o tom, že podobná nedotčená místa na naší Zemi by se měla chránit. Jistá společnost má zájem v této oblasti o těžbu drahých kamenů. Je na hlavních hrdinech rozhodnout, zda prozradí okolnímu světu, kde se vesnice ukrývá, nebo zda si místo, kam se dá dostat pouze s želvím spřežením, nechají pro sebe. (Vishnar)
(více)Recenze (12)
Krásný poetický, jemný, vtipný i napínavý film který o důležitých věcech hovoří chytře, nečernobíle a do dané problematiky přihazuje jak naivní idealistické postoje, tak i demagogickou civilizační argumentaci, která ale ve ve své logice pokulhává. ................Ano, na toto krásné a nedotčené místo jste se sice dostali pomoci letadel a výdobytků civilizace, ale když to vezmeme kolem a kolem tak bez nich by jste nemuseli taková nedotčená místa hledat-žeano.... Miike tímto u mě definitivně dostává titul Chameleón, protože to je zase jiné než co jsem viděl posledně :D ()
Mladý úředník a jakuzák ve středních letech vyrážejí na čínský venkov, aby si ověřili informaci o zdejších nalezištích diamantů. Místo toho ale narazí na vesnici, jejíž obyvatelé dosud žijí tradičním způsobem života. Miikeho působivé drama vypráví o prolínání civilizace s tradicí a především o vztahu člověka a jeho kořenů. ()
Pomalý až poetický film o daleké cestě želvím spřežením na místo v horách, které dokáže měnit lidi. První polovina filmu, kterou jsem si pro sebe nazval na cestě, je velmi dobrá, dobrodružná s několika skvělými vtipnými momenty. Druhá polovina, na místě, kde se učí lidé létat, je až unylá a sklouzává dost hodně ke klišovitosti. Mé hodnocení je tedy silně ovlivněno výbornou první půlkou :-) ()
To, čo začína ako bláznivá jazda medzi členom jakúzy a úradníkom snažiacim sa potvrdiť úložiská nefritu sa postupne mení na meditačnú úvahu o nedotknutosti a kráse hlboko vo vnútrozemí Číny, kde ľudia veria tradíciám, veria v dobro a ich spôsob života je jednoduchý. Niečo, čo by v zásade učarovalo každému, kto má po krk mesta, hluku a debilov. Miike nerozpoznateľný v rámci témy, ale znova veľmi originálny vo forme štýlu. Mesto je rýchle - vidiek je pomalý. Vzťah medzi dvoma protagonistami je nápaditý a funkčný a celý príbeh je okorenený aj o poetiku aj o vtip. Pre mňa príjemné a koniec s náznakom presahu a mysticizmu. ()
Pri pozeraní tohto filmu som mal pocit, že sa nepozerám na film od Miikeho ale na snímok, ktorý natočil Kitano. Atmosféra, tempo, humor aj postavy mi dávali tento dojem. Miike však bez problémov natočí akýkoľvek film nehladiac na žáner a väčšinou sa mu aj vydarí. V tomto prípade bola Takashiho ''yakuzácka dráma'' možno lepšia, ako keby ju natočil Takeshi. Takashi-Takeshi dúfam, že som tým nikoho príliš nezmietol. :) Chuugoku no choujin podľa mňa ukazuje, ako si človek nájde, práve to svoje miesto na Zemi, kde bude schopný lietať... Celý film je zložený z pútavých a zmysluplných dialógov. Nečakal som, že sa vo filme budú riešiť problémy tretieho sveta, viedlo to však ku skvelému záveru, tak prečo nie?!. Počas celých 118 minút som sa výborne bavil aj napriek tomu, že film je tu zaradený ako dráma, o humor tu teda núdza nie je. Ešte k tomu lietaniu, vôbec by mi nevadilo, ak by pridali trošku viac tej mystičnosti. P.S.: Tie korytnačky boli naozaj nechutné, vôbec sa nečudujem, že ich Ujiie rozsekal na maděru :D ()
Galerie (52)
Photo © Artsmagic (US) Ltd.
Reklama