Vinobraní

Aj mne dedko sľúbil že pre mňa príde na koni do mesta. Zvolal som všetkých kamarátov sa na to pozrieť. Len ten dedko sa na mňa vykašlal. Pamätám si na to dodnes a bol som naňho hrozne nasraný... A prizvukované BAAAA v podaní malého Janka na znak súhlasu ma po každý raz pobavilo. Film žiadna veľká sláva ale tá nostalgia je tam veľmi príjemne vykreslená. (23.04.2010)

"Málo čerstvého česneku je v této jihomoravské jitrničce", tak bych charakterizoval chuť tohoto filmového snímku ze smutného období nesmyslné likvidace chovu koní v Jednotných zemědělských družstvech na jižní Moravě. Snaha režiséra vyjádřit všechny možné obecné problémy tehdejšího venkova v 94 minutách dovedla finální výsledek do podivné nesourodé směsi krátkých dějů zbavených jakéhokoliv náznaku životního optimismu. Spisovatel Jan Kostrhun, dle jehož předlohy byl tento film natočen, pravděpodobně pro tentokrát překročil svůj stín a popsal problémy socialistického venkova 70. tých let sice více pesimisticky než by bylo zdrávo, ale zato bez zbytečných oslav naší "vyspělé socialistické společnosti", tak jak mu to občas z pera ujelo. Nedejte se mýlit názvem filmu. O vínu a vinobraní je ve filmu velmi málo, zato konfliktů v mladé rodině, úniků malého chlapce k dědovi, konfliktů a smiřování dvou starých dědků si užijete dost. Nemyslím, že Hynek Bočan dokázal tímto snímkem dobře vyjádřit obsah a poselství knižní předlohy tak, aby bylo divákem přijato s otevřenou náručí. Bylo by jistě zajímavé znát názor samotného autora předlohy... (11.09.2010)

Proč někdo tohle vůbec točí? Stojí jim za to čas na tyhle "odnikud nikam" filmy? Jako chápu režiséra, že se musí nějak živit, tak natočí scénář, co mu dají. Proč ale někdo píše takový scénář? To prostě jako týpek sedí za psacím strojem a říká si: "Tak tam mám dědu, co se stará o vnuka, protože se jeho rodiče rozvádí, tak dáme tomu trochu psychodrámu, tak třeba před koncem tam bude pohřeb a děda Kemr vezme vnuka poprvé do školy místo jeho matky... jo a třeba slíbí vnukovi, že pro něho po škole příjde, ale Jožka Kemrů už nepříjde, protože to s koňem a vozem rozfofruje s kopce, narazí do stromu a umře. A kluk před školou čeká a vejrá... a pak tam někdo předčasně pokácí majku... a pak klučina pustí všechny holuby... a pak... já nevím, konec... už mě nic nenapadá, ale lidi půjdou z kina spokojení." (15.06.2014)

Těch vztahů děda-vnuk jsme v našich filmech mohli vidět už několik, ať už v nich byli herci Kemr, Menšík nebo Deyl ml., vždycky šlo převážně o totéž. Josef Kemr tyto všecky vesměs bodré samorosty rozdávající své učení a životní moudrost uměl vždycky velmi přirozeně zahrát, ale jako celek je film krajně únavný, nezáživný a dost rozštěpený (nejspíš všemi těmi postupně navazujícími epizodami), nějaké oživení téměř nečekejte, jen všední řeči, které moc dobře každý zná, které vás navíc časem unudí k smrti.. Reliastický obraz jihomoravské vesnice je dneska také jaksi už minulostí.. (05.12.2009)

Vztah děda-vnuk je v celku dobře popsán, ale podobných filmů už byla celá řada, komedií, rodinných dramat apod. Zde je pouze originální prostředí, kde se odehrává. I tak ale přechod staré a nové doby zcela nevidím. Má-li to být v tom, že děda nerozumí nevěře Ivana Vyskočila, prosím. Také dost mluví do problémů rodičů a výchovy Janka. Ale pořád je to vše postavené na osobnosti Josefa Kemra, prostředí vinohradu, které nikdy neurazí a sem tam lidové hudbě. Jinak se ale jedná o banální příběh stárnoucího muže, který není nijak složitě rozpracován a domyšlen. (28.06.2022)