Napoleon

Štvordielny galaktický televízny projekt, ktorý sa nebojí zaplatiť národné hviezdy a v rámci niekoľko desaťročných epizód vzostupu a pádu jednej ríše nasnímať mimoriadne nákladné exteriéry. Historicky a geograficky niet veľmi čo vytknúť, navyše Clavier je typologicky vhodným Napoleonom - či už egocentricky, alebo ako samochválna tlčhuba. Nedostatky sú v scenári, ktorý sa točí okolo bizarných správaní všetkých figúrok (ktorým chýba hlbšia identita), čím defacto môže zabudnúť na vrelšie prijatie medzi historickú smotánku. Videl som viackrát, ale už pomerne dávno, takže nedokážem reflektovať svoje pocity bezprostredne. (13.04.2015)

Tak tohle je pořádný omyl. Často se u amerických "historických" filmů říká, že takové chyby by evropané udělat nemohli, leč tento seriál je důkazem, že blbost je internacionální. Nemá smysl vypočítávat jednotlivé nepřesnosti a zkreslení (i když posunutí Waterloo o dva měsíce dopředu, ehm ehm), zájemci se mohou podrobně dočíst zde a zde (anebo nastudovat knížky Jiřího Kovaříka). Ani scénáristicky a dramaticky se nejedná o veledílo, naopak úroveň se pohybuje někde v hlubinách jihoamerických telenovel. Řada důležitých postav chybí, naopak některé nevýzmanné jsou prakticky všudypřítomné. Stejné je to s historickými událostmi. Mnoho významných bitev, politických setkání a podobně je buď jen letmo zmíněno nebo vůbec chybí (asi aby to moc nestálo), bitvy jsou pak ztvárněny několika statisty bojujícími o jakýsi palouček (asi aby to moc nestálo - ovšem nechápu, kam se podělo těch 80 milionů euro z rozpočtu). Při hodnocení vojenských událostí a strategických otázek vůbec tu dostává více prostoru Josefína, popř. Marie Walewská, než všichni maršálové včetně Napoleona dohromady. Rozhodnutí v poli jsou redukována na pár konstatování a rozkazů, přičemž je kladen důraz na zcela jiné velitele (všude je Ney, Murat či Caulaincourt, jiní, jako Davout či Oudinot naprosto chybí). Od filmového propadliště zachraňuje jen kamera, která chytrými záběry alespoň částečně dává v bitvách zapomenout na ubohost výpravy, v interiérech pak různými podhledy dává postavám pocit mohutnosti. Tedy volám vraťte nám Bondarčuka a tenhle europaskvil si strčte do prádelníku. (12.10.2005)

" Rebelanti nemôžu poraziť armádu, pretože armáda - to som ja." Príbeh o géniovi vojny, ktorý keď nebol vo vojne, tak o nej rozmýšľal. Na začiatku kariéry v Taliansku mu pridelili demoralizovanú, vyhladovanú armádu s deravými čižmami. Mali len trochu zaujať rakúsko-uhorskú armádu. Pod jeho vedením bol výkvet Viedne rozprášený, väčšina Talianska dobitá. Do Francúzska poslal 120 000 zajatcov a ukoristil 2000 diel. Bol to majster stratég. V Egypte s 25 000 tis. vojskom porazil 60 000 jazdu Mamulekov. Clavier príjemne prekvapil a samozrejme celé spracovanie. A ešte o niečom bol príbeh. Politika bola, je a bude tá najšpinavšia vec, akou sa človek zaoberá. (30.12.2010)

Skvěle natočené filmy se skvělou výpravou. Velice působivé a zajímavé. Sice se najdou historické nepřesnosti, a film přeskakuje roky jako kdyby to byly dny, ale i přesto můžu Napoleona označit za nejlepší historickou adaptaci, co jsem kdy viděl. Christian Clavier se do charakteru Napoleona naprosto ponořil a je to znát na jeho skvělém výkonu jeho životní role. Sám jsem Napoleonovým obdivovatelem. Člověka, který se z vojáka vlastním úsilím, cílevědomostí, neústupným duchem a inteligencí dostal až na císařský trůn, stal se vládcem půlky Evropy, změnil svět a navždy se zapsal do dějin. (28.06.2015)

Ta úporná snaha natočit největší národní spektákl všech Francouzů je v tomto snímku opravdu dobře patrná. Bohužel to ale vypadá směšně, zaprdle, lacině a provinčně, protože evropská kinematografie prostě nedokáže natočit historický velkofilm tak velkolepě a úchvatně, jak to dokáží Američani. K tomu přispívají i komické exteriérové scény (nerealistická bitva u Slavkova) či patetické hlášky herců. S herci jsem měl trochu problém, protože Clavier je především komediální herec a každou chvíli jsem čekal, kdy se začne pitvořit a dělat tajtrdlíka, má na to holt ksicht. Depardieu mě zase zaujal tím, že v roce 2002 ještě vypadal celkem šik, kdežto deset let poté už z něj bylo otylé, alkoholické, rusofilní prase. Navíc jsem film viděl v českém dabingu, který je tradičně otřesný a odfláklý, a přestože vím, že to není chyba filmu, dost mi to celý zážitek pokazilo. (15.09.2015)