Akira

84% - Kdo je to Akira? Co je to Akira? Já... já nevim. Koukal jsem na tenhle animák dvě hodiny jako uhranutý, a teď téměř netuším, proč se v něm dělo, co se v něm dělo. Film mě ohromně zaujal, a napínal až do konce. To, že stručně neumím shrnout děj, či poselství, jsem si uvědomil až teď. Hledat různé alegorie a symboliku atomové války je sice možné, ale já se omezím na konstatování, že Akira je výborný a zábavný film... Jeho klady jsou zajisté animace, zvuk, tempo, atmosféra a schopnost udržet napětí. Jediný, pro mě však podstatný zápor je, že jsem ne vždy chápal jednání postav, a následnou "ztrátu nitě" mi přehlušily akční a destrukční scény... Otázkou teď vlastně zůstává, jestli Akira není právě o chaosu a panice, ve které místo odpovědi na mnoho otázek slyšíte jen exploze, a nechápete, co ti lidé kolem vás dělají... (11.05.2006)

MA-SA-KR!!! Zážitek, jaký jsem měl úterečního odpoledne z nevšedního anime snímku Akira se dá přirovnat snad jedině k šoku, který si pro mne v nedávné době přichystal depresivní Antichrist. Film Katsuhira Ôtoma naštěstí nešokuje scénami tak, jako Trierova "sonda do duše zkažené ženy", vše si ale vynahrazuje děsivou závěrečnou akční scénou, ve které se představuje jeden z nejbizarnějších záporáků animované japonské produkce. Já osobně jsem čekal, že Akira bude příběh dvou gangů v Neo-Tokiu, který by mapoval životní cestu hrdiny, podle kterého se dílo jmenuje. Nemohl jsem se více splést a o to více být překvapený! Nejenže Akira znamená něco naprosto jiného, ale celý bravurní příběh pojednává o něčem totálně odlišném, a nejvíce k němu sedne označení hodně akční sci-fi. Za sebe nechápu komentáře, ve kterých je promílán slabý začátek: mě přišel výnikající, akční a poutavý. Vždyť v první polovině vlastně sledujeme osudy ubohého Tetsua, kterak se postupně mění v persónu, která z něj zbude na konci - prvních šedesát minut je tedy napínavým příběhem zmateného chlapce a jeho kamarádů, kteří se snaží rozkoukat se ve zmatku, jež se kolem nich děje (teroristé, nemocnice, revoluce). A již v těchto počátečních filmových minutách jsem byl absolutně nadšený z krásně barevných a stylových akčních scén! Na rovinu: bez nich by Akira byl jako Komando bez Schwarzerneggera. Akce v tomto psycho snímku jsou tak vypiplané, že jsem každou z nich sledoval s vytřeštěnýma očima a se zatajeným dechem; ať už se jedná o motorkářské souboje, nebo kulervoucí bitky psionických sil. Ty jsou zdaleka nejlepší, a vedle silně brutálního podtextu Akirovi i ony přidávají nejvíce procent na verdiktu hodnocení. A to jsem stále v půlce! Druhá část filmu se pak nese v atmosféře nejen osobní záchrany, ale i pomsty, kolapsu celé společnosti a hlavně finále desetkrát lepšího a výbušnějšího, než závěr prvních Transformers. To se musí vidět, tohle umí pouze animace, a natočit s živými herci podobný film je i na dnešní dobu zhola nemožné. Pocity z tohoto snímku mi v hlavě víří jako nějaké tornádo, které pohltilo, vcuclo duhu, a leskne se a hřmí ve své nebezpečnosti všemi jejími barvami... Dvě nejsilnější slovní spojení se mi na rty derou bezprostředně poté, co si název skvělého anime vybavím: parádní akce a inteligentní pointa. Akira je spektakulární dobrodružství plné omračujících barviček a scén, v jehož pojetí dostává maximální destrukce zcela nový význam. (21.10.2009)

Těžkopádně zdlouhavý začátek a příliš překombinovaný konec, vše mezi tím je dokonalé. Nikdy bych nevěřil tomu, že anime lze použít jako geniálního vypravěčského prostředku, sloužícího pouze jako formální podklad pro obsah, který stojí na prvním místě. Akira se divákovi neprodává lehko, postupně odhaluje svá tajemství, na spoustu otázek odpovídá příliš otevřeně a na ještě větší počet neodpoví nikdy. Režisér se často spoléhá pouze na výpovědní sílu obrazu a zvuku a na to, jak moc je divák ochoten toto vše smysluplně vnímat. A proto je Akira audiovizuálně našlapaná až po okraj a přitom jsem ani jednou neměl pocit samoúčelného tvůrcovského hraní si. A vzhledem k tomu, že jsem se díky tomuto filmu seznámil s anime, jsem nadmíru spokojený. (02.10.2005)

AKIRA je vygradovaná zběsilá jízda ve futuristické motorce. Na začátku si trochu postěžuji. Myšlenka filmu mi nepřišla příliš dobře promyšlená, respektivě jsem nějakou hlavní myšlenku po shlédnutí filmu ani nedokázal extrahovat. Nic extra originálního. Volání společnosti po novém řádu. Přijde snad s Akirou? Co, nebo kdo je to vlastně Akira? Mytologie je vytvořená, ale není uspokojivě vysvětlená, prostě tohle není Matrix a na rozdíl třeba od Inceptions, zde nenajdeme novou funkční dimenzi (snění jako nový prostor k bytí).... Více než existenciální film je to prostý příběh o přátelství, které je nevyrovnané. Tetsuo je ten slabší jedinec a žárlí na věrného kamaráda Kanedu... V celku banální příběh, ale to nevadí! Teď už budu jenom chválit... Animace je možná vůbec nejlepší s jakou jsem se setkal a to jsem toho neviděl zrovna málo. Modernější anime bývají uhlazenější a barvy čistější a navíc jsou v nových anime nové prvky jakoby z počítačových her (různé odlesky a podobně), ale nové anime ztrácí život a více než vypracovanému obrazu, blíží se k počítačem renderované hře. Něco jako když dokonaleji animovaní Simpsonovci ztratili charisma původních postaviček. Film Akira má úžasné dílčí scény, především jsou vynikající motorkářské honičky a všechny přestřelky. Anime obecně mě baví také z důvodu, že je pro mě studnou nových a neobvyklých hudebních zážitků. Akira v tomto ohledu exceluje. Hudba samotná má pro mě až filozofickou hloubku, je nádherná, smutná a zcela originální. Zvedám ze čtyř na pět... Chtěl bych to vidět v kině (01.08.2011)

Pecka ktorú bohužiaľ nedokážem doceniť ( celé to bolo príliš mimo mňa) ale narozdiel od pózerských artoviek ju nemám problém oceniť.A navyše posledná cca tretina je niečo úchvatné. Objektívne ( ak niečo také existuje) by som išiel v pohode aj na 10/10. A subjektívne by som osmičku (keď už, tak len kvôli tomu záveru) zo seba v pohode dostal. Kto má rád tento štýl a ešte nevidel, choďte do toho. (18.01.2015)