Vyvolený

75% - Staré dobré téma nezničitelného superhrdiny v quasi realistickém rouše všedního dne? Blbost… Z této přihlouplé zápletky však Shyamalan dovedl udělat záležitost velmi poutavou. Poutavou především díky výborné závěrečné pointě. Po shlédnutí dvou autorových filmů mám pocit, že na vypracované rozuzlení zápletky je Shyamalan opravdový mistr. Co mi na Vyvoleném trochu vadilo je fakt, že je celá zápletka postavená na velmi vratkém základu komixové kultury, ze které se zde dělá na můj vkus až příliš velká věda. Nesouvisí to s mým chladným vztahem ke komixům, ale spíše s mým vnímáním smyslu toho, co kdo a kdy ve filmu řekne. Časté odkazy na komixy v mých očích celek degradují. Nic to ale nemění na tom, že film i tak má v sobě zakomponované myšlenky, se kterými si člověk může pohrát, a to je pro takový druh filmu obrovskou výhrou. (14.11.2006)

Velmi zvláštní hra s našimi očekáváními. Film se nejprve tváří jako mysteriózní thriller s hlavní postavou, která stejně jako divák tápe v neznámu a snaží se věci objasnit, aby se postupně proměnil v komorní alternativu komiksového příběhu o osvíceném a zvláštně nadaném hrdinovi, jenž část mysteriózna s cizí pomocí objasnil a nyní ho čeká historicky daný a nevyhnutelný úděl - hledat úhlavního padoucha. Formálně i herecky je všechno ok, přesně podřízeno požadavkům pozměňujícího se motivačního vývoje Willisovy postavy, a konkrétně kamera s mrazivou hudbou volaly ve své době po nějakém hmotném ocenění, ale opravdu stoprocentně mě příběh vtáhl až poslední cca půlhodinku, do té doby se lehce plácal vyloženě na jednom místě, spoléhajíc výhradně na rozvázání několika načrtnutých motivů v závěrečné dramatické fázi. 75% (07.09.2011)

Film je to výborný, o tom žádná, ale že by mě závěrečná pointa nějak uzemnila? Tak to nemůžu tvrdit. Konec Šestého smyslu je mnohem lepší a hlavně vám zůstane rozum stát nad tím, jak je možné, že vám to nedošlo dřív. Prostě mistrný konec. Tady to není nic tak odzbrojujícího, je to pouze zajímavé rozuzlení napínavého filmu, ve kterém úřadují dva vynikající herci. 75% (10.08.2009)

Ačkoliv s každýmnovým Shyamalanovým filmem mám pocit, že tvůrce opět překonal sám sebe, zpětně chápu právě Vyvoleného, jako Indův nejodvážnější, a nejvyzrálejší a nejlepší film. Po filmařské ani herecké stránce se nedá filmu cokoliv vytknout, některé scény jsou doslova dech beroucí (souboj v domě, scéna, kdy Bruce stojí uprostřed davu, zvedání činky...) a vše to korunuje James Newton Howard - právě Vyvolený má nejlepší soundtrack ze všech Shyamalanových filmů + jeden z nejkrásnějších hudebních motivů, které znám! (05.12.2006)

Spoiler. „Je ťažká doba. Ľudia chcú veriť, že existujú hrdinovia" Majstrovský origin komiksového záporáka a superhrdinu, o ktorých ste jakživ nepočuli. Matka komiksov a najrealistickejší komiksový film všetkých čias? Shyamalan už v podstate k rozprávaniu strhujúceho príbehu nepotrebuje slová (štvorsekundové držanie sa za ruky povie o manželskom páre viac, ako dvojhodinové melodrámy plné vykecávania sa). Jedna tichá majstrovská scéna strieda druhú (pád zo schodov, revolver, David v metre). Začína sa nenápadne a tam, kde menej schopní režiséri vystatujú na lacný obdiv 150-miliónový rozpočet, tam ho Shyamalan (železničné nešťastie) proste neukáže (!). Bruce Willis podáva po Šiestom zmysle ďalší vynikajúci zasnený výkon, a tvorí fantastické partnerstvo s „netvorom“ Samuelom L. Jacksonom (prvý raz sa stretli v Smrtonosnej pasci 3, v Pulp Fiction v skutočnosti nemali ani jednu spoločnú scénu). Jackson dostal úchvatnú rolu muža, ktorému sa lámu kosti. Zatrpknutého, znechuteného, podráždeného, ničeného takmer až sci-fi lekárskou diagnózou (v skutočnosti sa jedná o existujúcu chorobu). Shyamalan šikovne používa tradičné komiksové klišé, ale v jeho geniálnom podaní to vôbec ako komiks nevyzerá. Pritom Vyvolený obsahuje všetko, čo má poctivý komiks obsahovať: hrdina odhaľujúci svoje superschopnosti, zúčastní sa prvej akčnej scény, získava bizarný kostým, noviny ho počastujú prezývkou a na konci so šokom zisťuje, že bolo dodržané dokonca aj jedno zo základných komiksových pravidiel a totiž to, že úhlavní nepriatelia v minulosti nejeden raz boli priateľmi a dokonca spojencami, až kým sa na scéne neobjavilo dačo, čo ich vzťah raz a navždy rozvrátilo (viď. napr. Magneto a Profesor X z X-Menov, alebo azda i Spider-Man a Green Goblin). Finálny zvrat nie je šokujúci á la Šiesty zmysel, ale možno o to tvrdší dopad na diváka má to tragické a nevyhnutné, ale logické vyústenie. Niektoré citové scény s Robin Wright Penn sú menej príjemné, ale psychologicky dobre spracované a bez nich by Vyvolenému niečo strašne dôležité (až pre príbeh kľúčové) chýbalo. Spencer Treat Williams ani omylom nepodáva strhujúci výkon á la Haley Joel Osment, ale možnože je aj svojím spôsobom dobre, že sa Shyamalan nechcel opakovať s ďalším zaručene rozkošným dieťaťom. Akurát som nepochopil ako mohol David v mladosti všetkých oklamať, že bol po dopravnej nehode ťažko zranený. Všetci museli predsa vedieť, že nebol, tým pádom ani v zdravotných záznamoch nič také nemohol mať napísané. (24.10.2004)