Sněhurka a sedm trpaslíků

Klasická rozprávka zo všetkých klasických rozprávok najklasickejšia. Aj po takmer 80 rokoch od vzniku nemajú Pixari nadbytok konkurencieschopných diel. V Snehulienke sa stretla bezchybná predloha s výtvarným riešením a hudobnými vsuvkami. Rozprávka je navyše vtipná a na slovenské pomery má výborný dabing, takže malé deti nie sú jazykovo dezorientované zásluhou Markízy a JOJ, ktoré využívajú zámerne vytvorené diery v zákonoch. (24.12.2014)

Nemohu si pomoci, ale ta kýčovitost (já vím, lépe svět Walta Disneyho popsat nelze) ten dobrý pocit z návratu do dětství snad i přebíjela. Ze zvířátek jsem rostl a děj se děsně vlekl (za polovinu filmu stihneme uklidit a umýt si před jídlem obličej). Ale nostalgie to byla pořádná a i přes výtky jsem si Sněhurku celkem užil... 70% (17.05.2013)

A zase jedna klasika, kterou jsem poprvé viděl až téměř ve věku 30 let. Člověk nemůže stihnout všechno, co by chtěl a co nejdříve by chtěl. Je to krásná disneyovská pohádka se vším, čím se pyšní ty nejlepší disneyovské pohádky i dnes. Skvělá hudba, hezký příběh, výborné postavy, humor. Do toho se ale ještě přidává naprosto úchvatná animace, které ani nebudete věřit, že za sebou už má téměř osmdesát let. Sice nic 3D, ale přesto se ty postavičky pohybují neskutečně živě. Krása. Tady musím říct, že i český dabing je neskutečně kouzelný. (29.01.2014)

Film, u kterého se dojímal Hitler i Ejzenštejn, to je prostě odzbrojující záležitost! Přestože z dnešního pohledu lze vytknout leccos - např. absolutní nedotaženost postavy prince nebo přílišnou zkratkovitost děje - jakmile nastoupí do parády banda disneyovských zvířátek, pak je ubrání byť jedné hvězdy nemožné. (13.08.2013)

Sněhurka a sedm trpaslíků z roku 1937 je……. Prosím? Jakýže je to rok?.... No jak říkám, rok 1937. To se ani nechce věřit že? Tato kreslená pohádka ještě pamatuje odchod na věčnost našeho 1. prezidenta T. G. Masaryka. Šla hned v patách myšáku Mickeymu, aby ukázala světu, že animovaný film může být i celovečerní film aniž byste se u něho nudili. Podařilo se. Svět žasl. Volná adaptace klasické pohádky bratří Grimmů doplněná skvělou hudbou a dokonalou animací zasáhla téměř každého. Animace byla na takové úrovni, že nebyla mnoho desítek let překonána a až do nástupu počítačové grafiky a moderních programů zajistila Disneymu téměř monopol ve svém oboru. Oscar za filmové novátorství přišel zcela po právu. A svět nepřestal žasnout dodnes, protože pohádka je to v pravdě nadčasová. Má myšlenku a příběh výchovného charakteru, který je velmi citlivě a nenásilně zakomponován do děje. V dětské podobě se zde setkáváme s klasickým soubojem dobra a zla, který je rozveden pomocí lidských pocitů a povahových charakterů. Najdeme tu tak strach, tajemno, přátelství, soucit, touhu po bohatství, lenost, lež a podvod, vtip, krásu a mnoho dalšího. V první řadě pak lásku a závist jako symboly dobra a zla. Vnímání všech citů a vlastností je umocněno geniální hudbou, která již sama o sobě dokáže navodit potřebnou atmosféru, čehož film velmi pozitivně využívá. Mám doma klavírní partituru filmového soundtracku ve francouzském vydání z První republiky. Časem je již hodně sešlá a potrhaná. Hudba ale zůstává stále svěží a krásná, stejně jako film. I v dnešní přetechnizované době má pohádka stále co nabídnout. Moderní animované filmy, kterých vzniká v poslední době ohromné množství, jsou často sezónní záležitostí čistě konzumního charakteru. To se u Sněhurky díky výše vypsaným pozitivům nemohlo a nemůže nikdy stát. Je to film patřící k mému dětství stejně jako k dětství mnoha generací přede mnou a věřím, že i generací které přijdou po nás. Sněhurka a sedm trpaslíků je legenda a legendou zůstane. Zrcadlo, zrcadlo řekni mi, která kreslená pohádka je na světě nejkrásnější? Jsi to ty, Sněhurko. Bylas a navždy zůstaneš. (24.10.2010)