Invaze lupičů těl

Spíše než horor, bych to nazvala psychologickou sci-fi. Ze začátků samozřejmě nikdo nevěří, že je tady nějaký problém s kradením těl, později nevěří nikdo nikomu (je už jedním z nich? - něco na způsob The thing s Kurtem Russelem). Jsem spíše fanoušek starých monster hororů, ale Invaze lupičů těl je skvělá zábava na nedělní večer. V dnešní době by tohle téma moc neobstálo, ale 50. léta ještě nebyla dobou vykrádání filmů. Jen ten děj bych trošku popohnala a konverzaci nahradila trochou akce. (10.05.2009)

Temné, znepokojivé a depresivní. A po pravdě řečeno, ani konec mě moc neuklidnil. Vedle neskutečné atmosféry, která houstne po solidně velkých kapkách, mi je celkem fuk, jakou krizi západního bílého muže Jack Finney prožíval, když knížku psal. Protože tento příběh mě vzal, hodil do ždímačky a 80 minut ze mě ždímal a ždímal veškerý dobrý pocit, náladu, radost i emoce. A když mě nakonec vyplivl zpět, chtělo to dvě cigára na balkoně, než jsem se dostal k psaní tohoto komentáře. Ano, zapůsobilo to na mě. Jasně, samotný úvod je lehce naivní, druhá polovina je spíš nervy drásající akce než hrůza a tajemno, ale určité konkrétní děsivé scény podbarvené jednoduchou, ale sugestivní hudbou dopadají jako rány kladivem na kovadlinu. Nakonec, u kolika filmů z 50. let se vám stane, že byste cítili příjemné mrazení v zádech snad polovinu filmu? Já vím o jen jednom. O tomhle. (28.03.2014)

Až na koráby silnic a telefonní spojovatelku není na tomto filmu vůbec nic zastaralého. Počáteční expozice je sice malinko kostrbatá -- trochu naivní zjišťování, co se vlastně děje. Ale na druhou stranu zřejmě jsem paranoik a skeptik já, a hlavní hrdina jen přirozeně věří lidem, které zná, když říkají pravdu, byť velmi zvláštní. Pak se to ale docela slušně rozjede a se spiknutím na vyměnění pozemšťanů za invazní druh se neuhýbá do zjednodušení. Solidní rozpočet je, tisíceré díky, vidět nikoli na nějakých příšerách a "efektech", ale na pečlivé výpravě a nezvykle velkých scénách (pravda, jen několika). A samozřejmě škoda závěrečné půlminuty s nadějí -- bez ní by to bylo ještě působivější. It's alive, it's alive!!! (23.03.2013)

Plakátové.info: NOČNÍ MůRA, KTERÁ OHROZILA SVĚT!!!___Neskutečná intenzivní sci-fi pecka, která svým vyjadřovacím jazykem a absencí naivity předběhla dobu o jednu generaci. Kdybych měl jmenovat film, který nejlépe přibližuje paranoidní dobu McCarthyho éry, ve které hrál prim strach z plíživého komunismu, jmenoval bych dva: Clooneyho ´Dobrou noc a hodně štěstí´ a právě toto sci-fi, ve kterém si o edwoodovské nablblosti té doby můžete nechat jenom zdát. Zejména ve druhé půli děj fantasticky graduje a ten konec? Don Siegel měl koule nechat ho otevřený a bez happyendu, bohužel studio Allied Artists se zaleklo a výsledek vynucenými dotáčkami „změkčilo“. Přesto mě to neodrazuje dát maximální hodnocení, protože tohle sci-fi je v té brakové záplavě žánrově spřízněných filmů hotovým unikátem. Možná i proto, že se scénářem vypomáhal tehdy ještě neproslavený Sam Peckinpah. Kaufmanův remake z roku 1978 je nečekaně rovněž povedený. (13.12.2012)

Mezi sci-fi horrory z 50. letech výjimečný kousek, i když pořád je to v podstatě jenom slátanina o útoku z vesmíru, která dnešnímu divákovi přijde pěkně přešlá dobou. To by byla pravda, kdyby Invaze neměla výbornou atmosféru a několik opravdu zdrcujících scén, které jak správně podotýká Braddy, mají mnohem větší sílu než kdyby se v nich objevil tucet gumových vraždících monster z bažin. (11.02.2003)