Nevěrná žena

Antihrdinou je ukázkově ctnostný manžel, partner tak nekonfliktní, spolehlivý a oddaný, až má jeho žena dojem, že má něco společného s jedničkou na desetieurovce - ta s sebou taky celý život vláčí nulu. Pocit nudy zabezpečené měšťácké paničky ji svádí k pokušení zpestřit si život milostnou avantýrou. Jenže pocit ponížení z odhalené nevěry znamená zároveň hranici, kdy se obnaží temná zákoutí partnerovy mysli a raciální seriózní manžel se změní v chladnokrevného mstitele na lovu. Snímek vlastně nepatří ani tak do kriminálního žánru, na to má příliš jednoduchou dějovou linii a od počátku hraje s příliš odkrytými kartami. Mnohem spíš jde o psychologické drama, chladně a s odstupem natočenou studii muže, který zkratovat a vsadil všechno na jedinou kartu. Chabrolovi vedle tradičně vytříbeného smyslu pro detail pomáhá i obsazení. Stéphane Audran je typově dokonalá a pro roli uzavřeného emočně vyprahlého šosáka si snad režisér ani nikoho lepšího než právě Michela Bouqueta vybrat nemohl. Celkový dojem: 80 %. (14.11.2013)

K Chabrolově originálu jsem se, celkem náhodou, dostal až poté, co jsem již dvakrát viděl jeho hollywoodský remake. A tentokráte je třeba říct, že oba filmy si vedou vcelku podobně a Nevěrná Richarda Gerea není kdovíjakým propadákem. Oba filmy jsou ale silné v rozdílných věcech. Zatímco remake, ve své hollywoodské povaze, sází více na vášeň (ta je jedním z dobrých prvků, který filmu vévodí), Chabrol tvoří klasickou atmosféru Nové vlny a noří diváka do pomalého, někdy až psychedelického vyprávění. Díky tomu, že se navíc ČT zase jednou pochlapila a hodila noční klub s titulkama, na mě Chabrolova Nevěrná nádherně zapůsobila a zase mi na chvíli vrátila důvěru v noční televizní program. 7/10 (21.08.2014)

Kedysi dávno chodili všetci po uliciach v oblekoch. Chovali sa k sebe maximálne s úctou a prednášali medzi sebou zdvorilostné frázy. Je to dôvod, prečo sa mi súčasný americký remake páčil viac. Je jednoducho z nášho pohľadu reálnejší, čo sa týka chovania postáv. Odhliadnuc od tohto faktu treba uznať kvality francúzskeho originálu, kde je hlavný hrdina taký suchár, že by mu bola žena neverná aj s kominárom. Chabrol je tradične psychologicky presný a páči sa mi jeho "hitchcockovská" filmová reč s chýbajúcim kúskom puzzle, ako metaforou Bouguetovho zločinu s cýbajúcou mŕtvolou. (16.07.2012)

Zachycení reakce dobře situovaného, klidného, vzorného a způsobného manžela krásné ženy, jenž si myslel, že i jeho manželství je klidné a vzorné, ale který se zmýlil jak v této představě, tak i v představě o tom, že zná nejen svoji manželku, ale i sebe. Neboť nikdy nemůžeme vědět, co se odehrává pod kůží člověka, byť na pohled například zdvořilého či milého... Důvody jednání postav nejsou nijak lehce prozrazeny, jejich pocity a myšlenky jsou skryty za těžko prostupnou vnější hradbou vžitého způsobu chování, a u nichž nemůžete až do poslední chvíle tušit, která z emocí vystoupí na povrch. (17.07.2012)

Opäť sa raz nestačím čudovať nad Chabrolovou schopnosťou predať divákovi akoby z pozadia a medzi riadkami, s využitím len jednoduchého príbehu, jasné morálne posolstvo, prípadne ostrú kritiku vtedajšej spoločnosti. Na prvý pohľad len obyčajný príbeh o nevere a milostnom trojuholníku, no keď nad tým človek popremýšľa, má možnosť v ňom nájsť aj veľa skrytých významov a odkazov na vtedajšie sociálne podhubie. Zaujímavé bolo sledovať aj vývoj postáv, hlavne toho chudáka podvádzaného pána. O tom čo sa mu honilo hlavou by sa dala napísať kniha. Ktohovie akoby to celé skončilo, keby tam v miestnosti u Don Juana nenašiel ten zapaľovač. To bola podľa mňa tá povestná posledná kvapka... 80/100 (21.04.2017)