Maska

Dojemné psychologické drama o chlapci s ošklivým obličejem, jeho partě kamarádů, mámě Cher, nevlastním otci motorkáři, ...hrající hlavně na vážnou nótu. Poselství: Nikdy nesuďtě člověka podle obličeje. Na druhou stranu: "Neuzavírejte se sami do sebe. mohli byste skončit ve špatné společnosti" F.Fadějev (12.08.2004)

Zaujimavy komentar Han22. Neviem do akej miery bol vyobrazeny podla reality celkom vyrovnany stav hlavneho hrdinu napriek neprijemnemu osudu, ktory mu zivot prichystal, ale mne to nevadi. Filmy beriem ako samostatne dielo bez ohladu na to ake boli skutocne udalosti a tento film funguje pefektne. Prave ten pozitivny pristu hlavneho hrdinu je na nom najkrajsi a Stoltz aj pod brutalnou maskou podava famozny vykon. Dalej ma bavi skvely vztah medzi jeho matkou v podani Cher a motorkarom Samom Elliottom. Mozno ze prave vdaka tej pohodovej komunite motorkarov v ktorej sa hlavny hrdina pohyboval dokazal vyrast v takeho dobraka. Vysledkom je film s inspirativnym pribehom. 8/10. (14.01.2019)

Filmů na podobné téma je hodně. Většinou se jedná o slzopudné kýčovité dojáky, které plnou parou tlačí na divákovy city. Do této sorty však v žádném případě nepatří "Maska" režiséra Petera Bogdanoviche. Ani na chviličku nesklouzne k sentimentu, je opravdový a nenuceně baladicky smutný. Něco podobného se povedlo snad jen Clintu Eastwoodovi téměř o dvacet let později v "Million Dollar Baby". Bogdanovich se navíc ani nepokoušel o konfrontaci postiženého mladíka se zlým okolím. On natočil snímek s vidinou ukázat lidem život tohoto chlapce (zfilmováno dle skutečného příběhu) a že i pod znetvořeným obličejem se může skrývat dobré srdce. Jinak skvělá Cher, chlapský Sam Elliott a Eric Stolz v životní roli. Chválím i český dabing - Jana Hlaváčová, Pavel Rímský a Martin Sobotka odvedli skvělou práci. Více takovýchto filmů! 80%. (03.02.2008)

Dneska budu trošku mírnější a přidám hvězdu. Maska mne oslovila, protože to není za každou cenu ždímačka na city. Film sleduje příběh "postiženého" chlapce z odstupu. Momenty, které by jiní tvůrci rozpitvávali a protahovali, zde Bognanovich jednoduše přeskočí nebo natočí tak, že se to prostě stalo. Zbytečně nebrnká na strunu sentimentu, ale zachází s nim úsporně, ale tak akorát.. Velmi mne překvapila i Cher, které role matky závislé na drogách krásně sedla a která dokáže zahrát pouze očima. Maska je příjemný film, u kterého možná uroníte slzu, který ve vás i chvíli zůstane a který vás možná donutí zapřemýšlet nad štěstím, které nás potkalo hned ze začátku života, když jsem se prostě narodili zdrávi. (06.03.2010)

Vidět, to ještě neznamená umět nahlížet, být slepý zas neznamená nevidět. Člověku nebyla dána moc nad vlastním osudem, ale do své moci dostal všechny své sny, svá přání, svou osobnost, sílu žít, sílu snít, sílu být. Po světě chodí obrovské množství krásy, krásy kterou mnozí nevidí a přitom stačí tam málo. Zastavit se, naslouchat, dívat se skrze osobnost, charakter, skrze kouzlo lidské niternosti. Přiznám se, že před mnoha lety, ještě jako malý kluk viděl jsem na tehdejší obrazem vybledlé staré Teslovce, věčně přikryté přehozem prachu co nikdo nechtěl utírat jeden film. Film o klukovi s nemocí, co mu vzala krásu tváře, ale nespoutala jeho duši. Tehdy jsem nevnímal věci kolem sebe tak intenzivně, ne ty, které je třeba vnímat a přesto mě ten příběh hodně zasáhl. Od té doby jsem ho neviděl, až teď o víkendu. Mask(dle skutečných událostí) je zvláštní spletenec lidské přirozenosti, předsudků, vrozené potřeby snít. Příběh o tom, že si nikdo nevybere jak se chce narodit, ale má volbu v tom kým a jaký bude. Peter Bogdanovich a především scenáristka Anna Hamilton Phelan postavili vše zmíněné do kontrastu s tvrdou realitou maloměstského života 80tých let, s problematikou drog, lidské nezodpovědnosti, lehkomyslnosti. Byť s odstupem mnoha let připadalo mi dílko svým provedením hodně televizní, hodně „obyčejné,“ jeho náboj přesto nevyprchal. Skvěle napsané, s lehkým a nadhledovým humorem hlavní postavy Rockyho, ryze upřímné, bez patosu jakéhosi přebujelého sentimentu. Spontánní herecké výkony Erica Stoltze a Cher ještě podtrhují niterný rozkol dvou hlavních postav po stránce charakterů, náhledů na život. Výsledkem je tak nenucená psychologická výprava do lidskosti, opravdovosti, o ceně života a zdraví, o hloubce pocitů a citů, o potřebě lásky a splněných snů, o cestě a o cílech na ní. Jeden z malých (co do „legendárnosti“), leč nezapomenutelných filmů. Ať už si osud vezme cokoliv, nikdy nám nesmí vzít naději! [8/10] (07.02.2008)