Maska

Velice dobré drama dle skutečné události končící velmi smutně, ale po většinu děje relativně pozitivní sled událostí v životě Rockyho. Jedinné mínus byl český dabing a horší kvalita způsobenou dobou vzniku filmu, to ale není důvod ke snížení hodnoty. Velmi citově založený a dojemný film, co více hodnotit? ... 85% (01.03.2013)

Snímek "Maska" není zásadně objevný, není to snímek, který se dívá na postižení nějak jinak, ale Eric Stoltz je v roli úchvatný, neskutečně pohodový, takže si tak představuji i skutečného Rockyho. Ještě více mě ale odrovnala Cher, kterou jako herečku až tak nemusím, ale tady byla dokonalá do puntíku. (14.03.2018)

Je to taková ždímačka na slzy pro citlivější diváky. Kromě toho, že je to natočeno podle skutečnosti, tak já na tom nic extra zajímavýho nevidim. Taky si řikám, do jaký míry to je podle skutečnosti. Nějak mi to celý připadalo dost vyumělkovaný. Týpek sice má držku, že by s tim moh rozhánět demonstrace, ale je nejchytřejší, nejvtipnější a nejoblíbenější. Pak se navíc dá dohromady s pěknou blonckou, která je slepá, takže jí ten jeho xicht nevadí. Skutečnej osud Rockyho Dennise sice neznám, ale ať mi nikdo neřiká, že to ve filmu nebylo až moc pohádkový. Mně se to prostě nelíbilo. ~ POZOR spoiler!!! ~ A když hlavní hrdina na konci zemřel, tak mi to bylo úplně jedno. Akorát jsem si v tu chvíli řikal, že když už je po něm, tak snad už brzy bude konec. ~ konec spoileru ~ Když se tak podívám, jakejm filmům jsem dal 3 hvězdičky, tak za normálních okolností bych šel s hodnocenim možná ještě níž. Ale v poslední době jsem měl "štěstí" na takový sračky, že mi v kontextu s tim, připadal tenhle film aspoň průměrnej. 50% P.S.ad Ivoshek: Pokud chcete vidět v televizi někoho s divně tvarovanou hlavou a nemáte rádi Lynche, podívejte se na seriál Stockinger. (24.03.2008)

Těžko se to hodnotí, protože jde o film podle skutečnosti, výborně zahranej, určitě skvěle napsanej a zrežírovanej. Cher podává pro mě zatím nejlepší výkon, Eric Stoltz má můj respekt, hrát v této masce, hudba je padnoucí k prostředí. Ale prostě jsem tomu tak nějak nevěřil - ten kluk byl příliš moc v pohodě na to jak vypadal. Za svůj život by si musel projít tisícem posměšků, ústrků a nesplnilo by se mu mnoho věcí jen kvůli vzhledu. Tady je to vyrovnaný (až na pár zakolísání) citlivý, chytrý a zábavný kluk, který má pohodovou mámu (občas sice ujede na drogách, ale jinak ho má ráda), pohodový kamarády motorkáře a navíc na konec krásnou holku. Celou dobu jsem čekal nějaké výsměch, ohrnování nosem, šikanu, problémy se životem a ono nic a ve finále se pro změnu nakupí vše za sebou, snad aby to vyrovnalo zbytek filmu. Můj názor je že buď to bylo vše zidealizovaný, nebo ten kluk byl i v reálu takovej a za to má největší můj obdiv... já bych to nedokázal a asi bych se dávno zabil. (04.06.2009)

Vidět, to ještě neznamená umět nahlížet, být slepý zas neznamená nevidět. Člověku nebyla dána moc nad vlastním osudem, ale do své moci dostal všechny své sny, svá přání, svou osobnost, sílu žít, sílu snít, sílu být. Po světě chodí obrovské množství krásy, krásy kterou mnozí nevidí a přitom stačí tam málo. Zastavit se, naslouchat, dívat se skrze osobnost, charakter, skrze kouzlo lidské niternosti. Přiznám se, že před mnoha lety, ještě jako malý kluk viděl jsem na tehdejší obrazem vybledlé staré Teslovce, věčně přikryté přehozem prachu co nikdo nechtěl utírat jeden film. Film o klukovi s nemocí, co mu vzala krásu tváře, ale nespoutala jeho duši. Tehdy jsem nevnímal věci kolem sebe tak intenzivně, ne ty, které je třeba vnímat a přesto mě ten příběh hodně zasáhl. Od té doby jsem ho neviděl, až teď o víkendu. Mask(dle skutečných událostí) je zvláštní spletenec lidské přirozenosti, předsudků, vrozené potřeby snít. Příběh o tom, že si nikdo nevybere jak se chce narodit, ale má volbu v tom kým a jaký bude. Peter Bogdanovich a především scenáristka Anna Hamilton Phelan postavili vše zmíněné do kontrastu s tvrdou realitou maloměstského života 80tých let, s problematikou drog, lidské nezodpovědnosti, lehkomyslnosti. Byť s odstupem mnoha let připadalo mi dílko svým provedením hodně televizní, hodně „obyčejné,“ jeho náboj přesto nevyprchal. Skvěle napsané, s lehkým a nadhledovým humorem hlavní postavy Rockyho, ryze upřímné, bez patosu jakéhosi přebujelého sentimentu. Spontánní herecké výkony Erica Stoltze a Cher ještě podtrhují niterný rozkol dvou hlavních postav po stránce charakterů, náhledů na život. Výsledkem je tak nenucená psychologická výprava do lidskosti, opravdovosti, o ceně života a zdraví, o hloubce pocitů a citů, o potřebě lásky a splněných snů, o cestě a o cílech na ní. Jeden z malých (co do „legendárnosti“), leč nezapomenutelných filmů. Ať už si osud vezme cokoliv, nikdy nám nesmí vzít naději! [8/10] (07.02.2008)