Šogun

Výtečné zpracování díla Jamese Clavella. Oproti knize se sice omezuje pouze na jednu dějovou línii a ostatní odsouvá do pozadí, ale nic jiného se nedalo čekat. Ani 9 hodin čistého času nestačilo filmu na to, aby zachytilo 1300 stran knihy. A v případě veledíla, jakým je Šógun, by nestačilo ani hodin 100. Ano, v některých chvílích mi chyběly některé silné okamžiky z knihy, ale prostě není možné mít vše. Richard Chamberlain se skvěle vžil do své životní role. A Toshiro Mifune? I na svá léta hraje báječně - jeho samurajské vystupování a způsoby jsou nenapodobitelné. Dílo Jamese Clavella je poctou pro šóguna Iejasu Tokugawu (v knize Toranaga), který v roce 1600 získal moc nad celým Japonskem a založil nejslavnější šógunskou dynastii v dějinách Japonska, a anglického námořníka Williama Adamse (v knize Blackthorne), který v roce 1600 ztroskotal se svou lodí na japonském pobřeží a stal se prvním barbarským samurajem a blízkým přítelem Tokugawy. Jsem vděčný za toto filmové zpracování - skoro každou minutu jsem hltal. 9/10 (30.03.2008)

Asi nejreálnější a nejdetailnější vyobrazení rozdílů mezi západním a východním myšlením a kulturou, co jsem ve filmu či seriálu viděl. Je až fascinující, jak si dva civilizované národy mohou kvůli nedostatku tolerance, přizpůsobivosti a pocitu vlastní nadřazenosti nerozumět. Úžasný příběh, skvělí herci, slušná výprava, výborná hudba a kamera, díky tomu všemu je tento na svou dobu výjimečný televizní projekt pořád velmi "živý". Jako jediná mě iritovala obludná romantická linie, která ve třetí čtvrtině dostávala hodně prostoru ("Strašně tě miluju, má lásko." - "Ale ne tolik, lásko, jako miluju já tebe."). Brrr! :-) (01.08.2012)

Nejdřív musím napsat, jak mě TV nova mírně řečeno naštvala. Když poprvé dávala tuto ságu, tak to bylo ve všední dny v 9 hodin ráno, což je pro studenty a pracující lidi úplně ideální čas, a když ji dávala podruhé, no tak ji pro změnu dávala v půl druhé vnoci, což je taky velice dobrá doba pro takový skvost. No ale nakonec se mi podařilo si jednotlivé části nahrát a všechny je skouknout. Je to opravdu nádherné dílo. Krásné exteriéry a kostými nám ani na chvilku nevezmou iluzi středověkého Japonska. Příběh je poněkud obsáhlejší a proto je rozdělen na 10 kratších a nebo na 6 delších celků. Ovšem co mě tady upoutalo nejvíce byly herecké výkony hereckých legend. V hlavní roli obsazen vynikající Richard Chamberlain, který svoji roli anglického lodivoda v nizozemských službách zvládá výborně. Jeho reakce na zcela odlišný svět japonců jsou opravdu jedinečné, a to samé platí i o jeho citech. Toshiro Mifune, erbovní herec proslulého japonského režiséra Akiry Kurosawy, si zde zahrál roli vládce Toranagy, který soupeří z druhým oblastním vládcem Ishidem o moc a o titul Shoguna – válečného pána a vůdce, jenž měl v tehdejším Japonsku větší moc než císař. Film stojí hlavně na detailním vykreslení a srovnání dvou zcela odlišných kultur a to té Evropské a té Japonské. Také nám ukazuje rozdíly mezi lidmi a jejich pohledu na smrt či na věrnost a službu. Je zde rovněž názorná ukázka jakou moc měla v té době církev a to právě i v Japonsku. Podle mě je to jeden z nejlepších filmů, který nám ukazuje středověké feudální Japonsko a dělá to výborně. Patří k mým nejoblíbenějším filmařským počinům. Ještě se zmíním o anglickém komentáři, který četla další filmová legenda a to Orson Welles, já však viděl tento film s českým dabinbem, který byl ale také perfektní a k jednotlivým postavám se dokonale hodil. (03.06.2006)

Pravda Shogun ukazuje velmi důkladně zvyky samurajského Japonska. Jenže je znát že od dob vzniku oběhlo více než čtvrt století. Místy nudí a většina akčních sekvencí v této době působí spíše trapně. Samotná výprava ani zdaleka není velkolepá. Přesto se jedná o mimořádný seriál. U Shoguna nejde ani tak o výpravu, jako o to jakým důkladným způsobem pojednává o rozdílech mezi dvěma světy - tím japonským a tím evropským. Dlouho se zdá že jasnou převahu má japonská kultura. Evropani vycházejí z tohoto souboje téměř pokaždé poraženi. Ovšem nemine nás ani několik překvapivých zvratů, které Shoguna posouvají zaslouženě mezi seriálovou elitu. (31.01.2007)

Na Šogun si pamätám z detstva len matne, ako ho rodičia v 90. rokoch pozerali. Mne v spomienkach nijak výrazne neutkvel, takže buď mi ho zakázali pozerať (čomu by som sa nečudoval, na svoju dobu bol drsný), alebo ma nezaujal (v tom čase som vďaka videokazetám a satelitu paradoxne videl oveľa brutálnejšie veci á la Maniac Cop 2 alebo Kanibalov od Deodata). V roku 2021 som si povedal, že by mohol byť dobrý nápad skúsiť si ho pozrieť v kompletnej verzii v dospelom veku... a nakoniec to naozaj bol celkom dobrý nápad. Najviac tomu dáva jednak charizmatický Richard Chamberlain (na scény „tanec“ a „blázon“ tak skoro nezabudnem, fakt do toho išiel naplno) a jednak pútavá japonská poetika so zvláštnymi, ale zaujímavými pravidlami. Najviac ma na Šogune bavili práve tieto pokojné, civilné a „normálne“ momenty, v ktorých sa hlavný hrdina zžíval s cudzou krajinou. Bohužiaľ, po sľubnej prvej polovici sa seriál preklopí do druhej, kde už akosi niet čas na vzťahy a navyše skoro každá epizóda začne disponovať takmer až celovečernou minutážou, čo ma značným spôsobom nudilo a poviem úprimne, že ale dve tri časti pred koncom som to už celé fakt chcel mať za sebou. (22.04.2021)