Černí baroni

Kultovní film, který jsem až dnes viděl celý. Je to trochu ostuda, ale já se českým filmům opravdu hodně vyhýbal. Film má výborné hlášky, které stačily zlidovět. Pohled na vojnu, jaká tenkrát byla a nebyla, je prostě výborný. Proč se na ni nedívat s nadhledem? Někdy bych si měl knihu "Černí baroni" přečíst. Myslím, že bych se bavil ještě o něco víc, ale herecké výkony jsou tady naprosto výborné snad ve všech případech. (07.01.2014)

Rozhodně humorem překypující záležitost, s perfektními herci. Realita byla rozhodně více než dramatická a služba u PTP praporu byla skutečně za trest. Sám J. Schmitzer dodává, že by raději dramatické ztvárnění, no...dočkal se v BUMERANGU. Obraz doby je, až na zmíněnou dramatickou část, určitě povedený a herci jsou rozhodně základem kvality filmu, který stojí na skvělé předloze. Jednoduchá švejkovina, která na český národ působí více než cokoli jiného. I tuto skutečnost lze přičíst k všeobecné oblibě filmu a hlášek v něm padajících. Nádherný a atmosféry dokonale sedící hudební doprovod jednoho z geniálních skladatelů československé kinematografie L. Fišera, je jistě také raritní záležitost. Jedno z prvních vypořádání se s minulostí humornou formou může, možná, působit i jako malá kompenzace pro všechny, kteří vojnu u PTPáků přetrpěli. (21.10.2012)

Tak pozrime sa, aj po revolúcii je možné natočiť bláznivú komédiu, ktorá môže zľudovieť, obsahuje obrovské množstvo nezabudnuteľných hlášok a nenatočí ju ani Vorlíček, ani Lipský. Na rozdiel od preceňovaného Tankového praporu sú Baroni skutočne vtipní a odkedy som ich videl, považujem Vetchého za sympaťáka č.1 v českom filme. Ono je to podľa knižnej predlohy? Takže doplním, že dokonalá adaptácia. (14.08.2012)

K Černým baronům (podle černých výložek příslušníků PTP) jakožto knize mám zvláštní a ryze osobní vztah - je to jedna ze tří knih, kterou jsem kdysi před rokem 1989 v rámci cyklostylového šíření ineditní literatury přepisoval s několika vloženými kopíráky na svém psacím stroji. Znám jí tedy více než dobře... Dnes už si nemyslím, že je to 100%ní literární text, má některé své mouchy, ale zamlouvá se mi způsob, jakým Švandrlík reaguje na mezní období nejen našich dějin, ale i svého vlastního života (sám prošel jednotkami Pomocných technických praporů, tedy PTP) - tedy humorem a ještě přesněji satirou, vykreslením a akcentováním jednotlivých typů charakterů, toho bizarního panoptika, vyskytujícího se v téhle oblasti společnosti v dané době, a typizací možná nahodilých situací, které však vršeny za sebou, tvoří bizarní obraz doby, sice idealizovaný, ale z dnešního pohledu obohacující vjem. Ten neskutečný tlak na člověka, projevující se prorůstáním oficiální režimní propagandy do všedního života, frázovitostí a frekvencí parazitních slov v jazyce, neustálou v cyklech se zrychlující recyklací oficiálně schválených postojů, myšlenek, idejí, ale i obyčejných vjemů a poznatků, patosu v oficiálních vyjádřeních, vědomé potlačení přirozeného ,,selského" rozumu (všechny ty absurdnosti v čele s nadživotním obrazem Žižky se samopalem...) a nástup režimem řízené iracionální slepé poslušnosti... Na druhé straně však oscilace mezi režimními ideály a proti tomu poddání se těm nejnižším animálním pudům, kteréžto v člověku otevřela doba, příklon k vulgaritě, vulgární sexualitě, alkoholu či materiální fixaci... To vše přenesl do svého filmu i režisér Zdenek Sirový, obsadil ty nejlepší herce, které doba nabízela (zvláště verbální kreace Miroslava Donutila jsou dnes již legendární) a natočil výbornou a vtipnou komedii o té nejsmutnější době v našich novodobých dějinách. Možná je to trochu protimluv, ale funguje to. Absurdita systému vystoupila do popředí a v druhém plánu zůstalo hořko někde vzadu na jazyku... Tak takové to bylo...i nebylo... Přes několik drobných nedostatků (především lehká disbalance dějové kostry a celková fragmentárnost snímku, možná i ztráta některých point) výborná satira...o době , která byla nepočítaněkrát horší než tahle kniha i film... Podobné filmy: Tankový prapor (30.11.2007)

„Plány revanšistů zhatí naši vepři boubelatí!“... „Enem místo toho „naši“ bych tam dal „také“!“ Hereckými osobnostmi nabitá a skvělým humorem přetékající komedie na motivy knihy Miloslava Švandrlíka přináší celou haldu nezapomenutelných hlášek, u kterých mi někdy až tekly slzy. Ve filmu se objevily ve větších či menších rolích výborní herci, kterým role sedly jako prdel na hrnec. Nejvíce mě bavil Broňa Poloczek, kterému zdatně sekundovali Mirek Donutil s Pavlem Landovským a třešničkou na dortu pak byl ožralý, pochcaný a poblitý svobodník Halík v podání Dana Landy. Myslím, že se Zdenku Sirovému podařilo natočit opravdu povedený film, jehož hlášky už dávno zlidověly. „…a pozdravujte soudružku hraběnku!“ (29.12.2013)