Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrají:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)
(více)Recenze (322)
Páni Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan byli prostě Herci. Sice je příběh lehce naivní (jenže, co byste asi mohli točit jiného v té době, než naivní veselohry), ale také příjemný, pohodový a člověk se chvílemi i zasměje. Navíc byla dobrá dvojčata Jiří a Lumír Blahníkovi. Lehce nadprůměrná komedie, kterou hodnotím 4*. ()
Nádherně optimistický a po duši hladící příběh o napravení bohatého arcimrzouta dobrotivým chuďasem patří přes všechny potenciální výtky k nejlepším „pamětnickým“ filmům. Nikdy neomrzí a i po sedmdesátí letech spolehlivě dobíjí vyčerpané duševní baterky pozitivní energií, pohodou a kouzlem, které v nás (alespoň v některých), stejně jako v protivném Bartošovi, probouzí to lepší. Vše samozřejmě stojí a padá s výtečnou dvojicí Marvan-Plachta v níž Marvan vždy znovu spolehlivě pobaví, Plachta vždy znovu dojme a pohladí po duši svou dobrotivostí a drsnou laskavostí, s níž třeba vyplácí ne pětadvacet, ale pět svým nezdárným klukům. ()
Protifašistický film protektorátní éry mohl mít - a míval - nejrozmanitější ráz. Vytýká-li se Burianovu ZLATÉMU DNU prvoplánovost a až agitační plakátovost, v tomto případě víme jistě, že máme co do činění s mnohem prvoplánovější a mělčí idyličností. Jinak mimořádně slabý film zachraňují špičkové umělecké výkony protagonistů, zejména Plachty a Marvana, pominout však nelze ani duo mimořádně sympatických uličníčků, kteří nezahálejí ani vteřinu i svérázné pojetí trestů, které na nich uplatňuje jejich něžný otec. Charaktery a vůbec osobnosti jsou tu degradovány do červenoknižního dětinského propadu, který mírou své naivity a neumělosti na sebe upozorní i jinak nanejvýš shovívavé diváky. Přesto bych tento film pro jeho nezaměnitelnou, prvoplánovou naivní rázovitost zcela nezavrhoval. ()
Co si budeme povídat, je to pohádka. Zlý továrník se v podstatě promění během chvilky u společného stolu, kdy si pochutnává na rybích karbanátcích a nakonec si zapálí dlouho odpíranou cigaretku. Ale ten film je neskutečně příjemný, lidský a dává naději, že i v těch nejhorších situacích může zasáhnout prozřetelnost a i naprostý záporák se může působením dobroty a lásky proměnit. K tomu skvělé herecké výkony a exteriéry u Vltavy, takže pro mne vždy příjemné a pohodové podívání. ()
Zcela bez diskuzí jeden z vůbec nejkvalitnějších pamětnických filmů. Skvělí herci a nádherný lidský příběh, kterému na kouzlu neubírá ani zjevná idealizace doby, ve které se odehrává. Dovedete si snad představit ostřeji kontrastující film s v té době probíhající druhou světovou válkou ? Já tedy těžko... ()
Galerie (4)
Photo © Národní filmový archiv
Zajímavosti (18)
- Fáberova (Jindřich Plachta) chaloupka byla filmařskou rekvizitou postavenou v ateliérech. (pornogrind)
- Většina scén se natáčela v barrandovských ateliérech. (pornogrind)
Reklama