Těžký život

Název přesně vystihuje obsah tohoto filmu, průřez těžkého života v poválečné Itálii.  Překvapily mě i popové fláky z válečné a poválečné doby, které dotvářejí scény (aquarela de brasil na pláži, only you při vracení se k ženě,...), nějak jsem si to představoval umělečtější ale zklamán nejsem:) I přes svou černobílost je nadčasový a krásně srozumitelný. (31.01.2024)

Je to černá komedie ale ne z těch, kde se umírá smíchy, postava Silvia nutí diváka spíš přemýšlet. Jsme po válce, je neustále konfrontován situacemi a musí si vybrat: Když obětuje vlastní čest, přesvědčení, tak bude žít lépe a všichni budou spokojení. Jen umět přizpůsobit. Tento film Sordi považuje za svůj nejlepší. Režie dobrá, má i kultovní momenty, ale nečekat od toho lehkou zábavu. /Gassman jen cameo/ 4/5 (13.12.2014)

... aneb Jak chudý k ještě větší nouzi přišel :-) Sice mě odradily poslední viděné filmy Sordiho (Vysoká karetní hra, Ve službách mafie, Il diavolo a hlavně Můj syn Nero), ale po shlédnutí povídkové komedie Do postele vždy a ochotně mě zajímalo, co zajímavého mohl Dino Risi natočit o 20 let dříve. A nelitoval jsem. V podstatě jde o velmi zdařilý mix neorealistického dramatu, černé komedie a milostného příběhu, a to s permanentně aktuální problematikou. Navíc v kostce zachycující italské dějiny ve 40. a 50. letech minulého století. O to více mě překvapilo, že některé zachycené jevy jsou aktuální po více než 60 letech i u nás. U řady scén jsem se musel smát nahlas (např. večeře v domě přívrženců monarchie) a snímek tímto pasuji za svůj dosud nejlepší film se Sordim. O to více mě teď zajímá jeho dosud nejlépe hodnocený (a u nás dosud málo známý) snímek Měšťáček. Hlavní ženskou představitelku Leu Massari jsem předtím (ne)zaregistroval ve Strachu nad městem a Sedmém terči, Franca Fabrizio (Silviův přítel) v Piti piti pa a v Úctyhodných lidech. (30.01.2024)

V této starší černobílé tvorbě Dina Risiho není ještě ani stopy po oné zvláštně mysteriózní atmosféře, která se mi na většině jeho pozdějších filmů (např. Přízrak lásky), co jsem zatím od něj viděl, tolik líbila. První minuty mě také naladily na cosi jiného, mnohem dramatičtějšího, než co se z Těžkého života vyklubalo, až mě proměna napínavého válečného filmu na místy vlažnější romantický příběh nejdřív zklamala, ale nakonec jsem zažil příjemné překvapení z filmu, o kterém jsem předem skoro nic netušil a který mě i přes nějaké to potenciálně slabší místo postupně hodně chytil a bavil až do konce. S nenucenou humornou nadsázkou nám Risi odvyprávěl příběh všedního života i nevšedních trampot jednoho člověka poznamenaného v každou chvíli malými i velkými okamžiky světa okolo, podbarvil ho navrch skvělou dobovou muzikou a Alberto Sordi v nejlepší formě přispěl tradičně skvělým výkonem, spolehlivě excelující v charakterní i komické rovině. Ve výsledku je to navíc zajímavé i jako trochu skromnější předchůdce všech Forrestů Gumpů, Doživotních rent, Spolužáků a dalších filmů s hrdiny, kteří proplouvají řádkou politických, rodinných i osobních událostí napříč několika dekádami 20. století. [80%] (22.06.2022)

No asi bych se přel, zda je Una Vita Difficile komedií, ale to nic nemění na skvělých hereckých výkonech, které Alberto Sordi a Lea Messari v hlavních rolích předvádějí. Zábavný film zachycující široký rozptyl italské historie skrze příběh jedné obyčejné rodiny... řekl někdo Pelíšky? 70 % (13.09.2015)