Alla ricerca del piacere

Mysteriózne krimi šmrcnuté s giallo estetikou luxusu, bohatstva a krásnych žien. Tajomná zápletka patrí jednoznačne k tomu lepšiemu v žltom subžánre, ale rozuzlenie už až také zaujímavé nie je. Najväčšou devízou Amuck! ale bezpochyby je dusná erotika, ktorej kraľujú mystická Rosalba Neri a nevinne pôsobiaca no o nič menej sexuálna Barbara Bouchel. A k tomu ako korenie prostredie Benátok. 7/10 (24.11.2020)

Víc thriller než giallo a díky dobrým hercům a zručné režii koukatelný. Příběh je ovšem omletý a všechny charaktery včetně hlavní hrdinky (Barbara Bouchet) zase perverzní a nesympatické. Greta jede vyšetřovat zmizení své přítelkyně a podezřívá spisovatele (Grangera) a jeho přítelkyni (Neri), s oběma se vyspí, protože není nic víc tak vzrušující než spát s domnělými vrahy kamarádky. :-) Vyšetřuje celý film, ale nakonec dá na dobré slovo domnělého vraha, kterému najednou začne bezdůvodně plně důvěřovat. Celkově průměr bez jediné scény, která by mi zůstala v paměti, pokud teda nebudu počítat nahotinky. :-D (13.05.2020)

Námět tohoto filmu dává tušit, že se jím inspirovali čeští tvůrci filmu „Dívka na zabití“ (1975), který vznikl tři roky po tomto. Příběhy jsou samozřejmě odlišné, ale v obou případech mladá dívka pátrá po své ztracené kamarádce. Italské giallo, v němž nezvykle převažuje erotika, giallo spíše zastiňuje, takže celkové pojetí působí především jako erotický thriller. Na rozsahu všech zmíněných scén to ale nic nemění, i když fanoušci pravého gialla budou tentokrát bohužel zklamáni. A tak tu máme další vlastnost, kde se všichni chovají společensky s nevinnou tváří, ale s jiskrou sexu v každém pohledu. Vlastně už na začátku filmu musí být divákovi vše jasné, co se týče ztracené dívky, ale stejně je třeba to celé dokoukat do konce. S atmosférou nejistoty a tajemna se pracuje o něco méně, než je u giallo filmů obvyklé, ale funguje to, a tak i zde člověk často tuší, že nic není tak, jak se zdá. Film oplývá pomalým tempem s minimem děje, který se drží spíše při zemi, ale pro oko nemravovo má jistý šmrnc díky vlivu různých erotických eskapád, které jsou lesbického původu. Barbara Bouchet využívá svůj půvab do neskonalé skutečnosti, takže i jistý druh naivity její postavy občas rozvíří dějové vody, ale opět ne moc. Takže pseudothrillerová zápletka, k tomu série erotiky, ono pomalejší tempo a krotký, ale ne nezajímavý, děj mistrně podpořený kamerou, která umně mísí poetiku s napětím umocněným neméně zajímavým soundtrackem. Jasná volba. (14.02.2024)

Stal se zločin nebo ne? Jsou Farley Granger a Rosalba Neri jen erotomani, nebo i vrazi? Chtějí Barbaru Bouchet zabít, nebo je jen paranoidní? Ono to může vyznít docela všedně, ale i díky výborným výkonům zvláště Farleyho Grangera a Barbary Bouchet mě toto pomalé, hypnotické giallo s výbornou kamerou (ten VHSrip nemohl tak dobře fungovat) a psychedelickou hudbou dost oslovilo. (10.10.2017)

Zcela neznámé, velmi netypické sexy giallo (neboli spíš taková kriminálka míchnutá sexem) od, pro mě úplně neznámého reřiséra, co jsem koukal tak především komediálně založeného, ostatně i tento film místy tyhle prvky obsahoval. Asi nejvíce pamětihodným okamžikem na tomto filmu je zcela jistě ona zpomalená lesbická scéna mezi sličnými Euro kráskami Barbarou Bouchet (mladá nevinně vypadající sekretářka Greta, najatá a posléze pracující pro úspěšného spisovatele) a Rosalbou Neri (manželka spisovatele Eleanora, typická výstřední koketa s lesbickými sklony), na začátku filmu, scéna za zvuku krásné hudby je opravdu velmi působivá a smyslná, jestli vy znáte tyto dvě herečky z jiných filmů, budete určitě jednak zvědavi ale i okouzleni touto krátkou scénou a nádhernými těly. Barbara Bouchet jsem v podobném spojení viděl poprvé (nejspíš to byla jen jediná scéna?), naopak zkušená Rosalba Neri už něco podobného zažila a to o tři roky dříve ve filmu "TOP SENSATION", tentokráte ale s Edwige Fenech další královnou krásy a především italského gialla. Možná si řeknete, tak co, vždyť je nikdo nezná, nebo nejsou tak slavné jako třeba Loren či Bardot, ale vězte že všechny tři herečky ve své době byli už hvězdami a co jméno to pojem, zejména pro samotné giallo. Zpět ale k filmu, film jsem viděl v anglickém znění s anglickými titulky, visuální stránka byla dobrá, film obsahoval chytré flashbacky do minulosti, některých postav, napětí a temnou atmosféru rovněž nepostrádal (scéna ve sklepu, bažina-lov, hrozivý zaostalý rybář, nebo finální zúčtování, u všech dokonale zamrazilo) špinavých a zvrhlých charakterů si tu člověk užil také dost, zrovna tak jako opravdu překvapujících spikleneckých kroucení a samozřejmě velkého hudebního zvukového doprovodu (to byla skutečně uchu lahodící přitažlivá melodie). Ve svém druhém Amadiovském giallu "Smile Before Death" byla melodie snad ještě více vypečená.. Sledovat, jednak už kvůli dvěma výše zmíněným herečkám ale i celkovému velmi dobrému hraní a pěknému inteligentnímu příběhu, to vše na velmi profesionální úrovni. Komentář zde jako druhý v pořadí. (22.11.2009)