Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef DobešHrají:
Vlasta Burian, Věra Ferbasová, Raoul Schránil, Antonín Streit, Zita Kabátová, Jaroslav Marvan, Antonie Langrová, Antonín Strnad, Růžena Šlemrová (více)Obsahy(2)
Komedie o radostech a starostech venkovského papírníka.
Venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne najít si práci v papírnictví - třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života…
Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil - a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Král komiků si neodpustil jedno své parádní číslo - souboj s rozkládacím žehlicím prknem, což je variace na jeho slavný řecko-římský zápas se židlí. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil a Antonín Streit.
(oficiální text distributora)
Recenze (156)
Tenhle film je trochu prostomyslný a místy zastaralý, ale obsahuje ušlechtilé vzory - pracovitost, svědomitost a podnikavost, což se dnes málokdy vidí. Nejvíce mě uchvátila ukázka na youtube, která v podstatě školí obchodníka v jednání se zákazníkem. Zbytek filmu už je spíš jen omáčka. ()
No je to taková trochu naivní komedie, ale Burian to samozřejmě povznáší podstatně výš, hlavně v první polovině filmu. Pak už film mírně stagnuje. Každopádně mě příliš nelákají studiové filmy, navíc Burian rozhodně natočil lepší filmy a přiznám se, že jsem se zrovna nebavil nijak zvlášť. Výjimkou pak byl Burianův zápas se žehlícím prknem. Každopádně vidět Marvana nebo Františka Filipovského mladšího než Buriana hrajícího starého doktora stojí za to. ()
Škoda těch šroubovaných dialogů mezi Putičkovými dětmi, kde vyniká svým stabilně uňachňaným projevem Věra Ferbasová. Škoda, že Marvan nedostal víc prostoru; bylo by krásné, kdyby ho scénárista poslal na zásnuby Putičkovy dcery. Leč nestalo se. Ovšem jinak... Divákovi musí napadnout, jak krásně fungovali živnostníci i bez EET. ()
„Já a nemocnej?! Naposled jsem měl černej kašel, když mi byly 4 roky. A to eště nevím, jestli ten doktor nebyl barvoslepej!“ Kdepak Cyril Putička, ten má zdraví a sil na rozdávání…Zas jeden z těch smutných případů, kdy nemá Burian jediného schopného nahrávače. Marvanův Neškudla má jen pár scén a pak je to zase na jen na starém Putičkovi (a naopak trio jeho dětí je tak toporné, že jsem se pokaždé těšil až zmizí ze záběru). Jeho „čtverák a šprýmař“ se mu vcelku povedl, ale baví spíš konkrétními pasážemi, těch hlodů tolik nemá. Nejvíc jsem smál u Burianovy žehlící kreace (konečně už vím, jak správně žehlit!) a zásnub, kde se chudák ani pořádně nemůže napít. Jen mě pak překvapil vznik vztahu (jakkoliv to bylo celé hodně decentní), spojení Buriana s nejmenovanou herečkou kupodivu docela fungovalo. Akorát to trošku zapadne, když se film soustředí hlavně na myšlenku „odklizení“ rodičů (káravý sociální podtón) a až nechtěně úsměvného nadšení, píle ve věcech obchodních či vůbec práce. Celkově pouze slabší průměr. ()
Do téhle komedie se už Burian hodil víc ,přesto bych si tam stejně jako ve filmu Ryba na suchu dovedl víc představit Jindřicha Plachtu. Ten měl na tyhle role prostě povahu či náturu nevím jak to přesně specifikovat. Ano jak je tu již uvedeno je to spíš moralita o tom ,že řemeslo má "zlaté dno". Za zmínku určitě stojí Zita Kabátová ,které to jako vždy velice sluší. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Ve filmu jde několikrát zahlédnout pohybující se stín, např. v 6. min. (scéna před obchodem) a pak ještě v čase 18:04 a 18:50. (Duoscop)
- V čase 00:01:36 se objevuje pohled na obec, ve které Putička (Vlasta Burian) žije. Jedná se o Valašské Meziříčí. (sator)
- Zlaté dno vyznačuje přeryv několika skvělých hereckých kariér. Vlasta Burian dostal další filmovou roli až v roce 1950, Věra Ferbasová v roce 1957. Zita Kabátová si po krátké pauze zahrála ještě v jednom českém a dvou německých filmech (vše 1944), další role však přišla až 1969. Ač ve své „druhé kariéře“ ztvárnily obě dámy ještě řadu postav a Burian dokonce jednu ze svých nejlepších (Byl jednou jeden král, 1954), na výsluní se žádná z těchto prvořadých filmových hvězd už nevrátila. Antonín Streit, jenž ztvárnil jednoho z Burianových synů, po Zlatém dnu už nikdy ve filmu nehrál. (Adam Bernau)
Reklama