Co dál, doktore?

Bláznivá komedie, kde mě hlavní "divoška" strašně štve. Barbra Streisand má v sobě něco, co mi nedovoluje s jejími hrdinkami sympatizovat (mimo Yentl). Co mi připadá okouzlující a úžasné, když to hrála Audrey nebo Katherine Hepburn, tak mě odpuzuje v podání této nosaté průrazné ženštiny. Ryan O´Neal jako roztržitý muzikolog vzbuzuje můj soucit v zajetí dvou čarodějnic (prapodivně pravá Eunice vzbuzuje mé sympatie víc). Kéž by hlavní ženskou hrál někdo jiný, film by patřil mezi mé oblíbené komedie. (01.01.2008)

"Proboha, nezabíjejte mě, jsem napůl Ital!" Čtyři zavazadla stejného zevnějšku a různého obsahu. Jejich čtyři majitelé, sledující zcela odlišné cíle, a několik lidí, kteří sledují cíle ještě odlišnější, leč ve všech případech se zmíněnými zavazadly související. Teď si ty čtyři lidi, jejich čtyři zavazadla i všechny ostatní aktéry zkuste představit v jediném hotelu, ba co víc, v jediné hotelové chodbě, kde bude téměř čtyřicet minut filmu docházet k náhodným záměnám jednotlivých zavazadel. Geniální věci jsou prosté. Bogdanovich zákonitosti screwballových komedií neinovuje, staví z obdobných materiálů jako mnoho let zpět například (a především) Hawks Leopardí ženu, nanejvýš si díky rozpočtu může dovolit řezat zatáčky vyšší rychlostí. Se stejným respektem čerpá z němých a kreslených grotesek, jimiž v závěru dává najevo nevážnost celého počinu (Bugs Bunny). Krom neustálých záměn, mezi nimiž beztak brzy ztratíte přehled, slouží jako motor pohánějící humorné situace rozkošná Barbra Streisand. Ztřeštěnost bez omezení. 90% (05.10.2008)

Velmi povedená pocta crazy komediím zlaté éry Hollywoodu, která dějem a postavami přímo odkazuje na Leopardí ženu. Ale není to remake. Hlavně se tady ale stalo totéž, co u filmů Baron Prášil (1940) a Růžový panter: nečekané spojení dvou hvězd diváky nerozesmívalo zdaleka tolik, jako někdo třetí ve vedlejší roli: po Čeňku Šléglovi a Peteru Sellersovi je to tentokrát Madeline Kahnová v roli O´Nealovy ukňourané snoubenky Eunice. A není divu! Třebaže Co dál, doktore? je jeden z mála filmů, kde snesu Barbru a O´Neal dobře vystihl stylizaci do Caryho Granta, teprve to, co předvádí Kahnová je něco, co vás doopravdy spontánně rozesměje. High-class comedy, jak by řekli Britové. Navíc to ještě korunoval dabing odbornice na hysterky, bohužel už zesnulé Heleny Friedrichové. A opravdu grandiózní je finále u soudu s Liamem Dunnem jako hypochondrickým soudcem.90% (12.01.2006)

Můj první setkání s mladší verzí Barbry Streisand. Je správňácká, sympaťačka, má hezký oči a dělá komedii komedií. Krom toho mám komedie omylů rád. Tahle je někde v půlce trochu hlušší, ale pak se zase rozjede. S těmi výměnami to mohli vypointovat trochu víc, ale i tak spokojenost. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 6 | humor 5 | akce 4 | napětí 0 | pustil bych si znovu 8 (03.01.2014)

Kdybych tak měl taky ten kostkovaný kufr, tak by Judy určitě nechala Dr. Bannistera mlátit do těch jeho pazourků a říkala by Steve mně. Rozhodně bych z toho měl radost, protože Judy byla neskutečně sympatická ... ale raději si ještě skočím na oční, protože Barbra Streisand mi nikdy jindy roztomilé stvoření nepřipomínala. Ponechám však nyní oftalmologii svému osudu a budu konstatovat, že jsem se bavil naprosto výtečně a kdybych odhalil ten impuls, proč se Judy pustila do destrukce Howardova života, tak bych s pátou hvězdou neváhal. Zejména proto, že jsem se přitom naučil s šarmem zkopat bohatou dámu do čtverečku. (01.03.2014)