Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nemocný bílý slon patří mezi filmy připravované ještě za starého režimu, avšak realizované až po jeho pádu. Takže se nelze divit, že satirické výpady, které byly původně vnímány jako hodně odvážné, posléze vyznívají bezzubě a krotce. Režisér Karel Smyczek zde sleduje osudy smolařského ředitele rozestavěného kulturního domu - muž dočasně uvěří ve smysluplnost svého počínání, vystaveného tlaku mnoha nejrůznějších potíží. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (37)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Nemocný bílý slon podle mě tak trochu neprávem zmizel v propadlišti dějin. Paradoxně film kritizoval režim, jehož konec potom veškerý naděje na nějakej větší úspěch filmu pohřbil. Já to beru jako zajímavý připomenutí doby, kdy tehdejší režim už pomalu zkomíral a začínal se pořád víc a víc zadrhával, ale nesmělo se o tom ještě mluvit na plnou hubu. Pro mě asi poslední dobrej Smyczkův počin. Jeho filmy z 80. let mam docela rád. Bohužel od roku 1990 točí samý pohádky pro děti a telenovely. Taky je zajímvý vidět Jaroslava Sypala v jiný roli, než jako homosexuálního dementa nebo dementního homosexuála. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Človek, ktorý sa za pomoci známeho dostane k riadiacej funkcii, by mal vopred dobre zvážiť, nakoľko bude do budúcna svojimi nadriadenými vyššej úrovne (teda tými, čo majú bližšie k bossom typu capo dei capi) komandovaný a hnaný do vecí, s ktorými nesúhlasí. V prípade očakávaných protislužieb sa totiž domnelá riadiaca autonómia stane postupne len otrockým posluhovaním, slúžiacim mocnárom. Realizátorom požiadaviek nímandov, ktorí sa dostali do pozícií šikovnou jazyčnatosťou alebo výzorom. Na zopár osvietených pánov existuje totiž vždy 75% kreténov. O tomto zhruba Chorý biely slon je. Žiaľ, do spracovania sa dostali zábery, z ktorej snovosti sú podaktorí tunajší komentátori nadšení (mchnk). Práve tieto zábery pôsobili ako prispôsobenie sa režiséra kultúrnej vlne konca 80. rokov, kedy éterické spomalené jazdy a komunálne satiry o presúvajúcich sa stoličkách zamestnancov, tvorili os jednak dobových odpudivých videoklipov a na druhej strane si prostredníctvom takéhoto druhu satiry vylepšovali humoristické magazíny (Roháč, Dikobraz) obraz nositeľa ideologickej zástavy, ktorý je síce poplatný línii vládnucej strany, zároveň je však odvážny a nebojí sa kritizovať nešváry režimu. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Tady se bude provozovat špičková kultura, i kdyby čert na koze jezdil. 1) Tento odvar z Járy Cimrmana po třetím louhování již trefně okomentovali Radek99 a Big Bear, takže nemám moc, co dodat. 2) 62letý Miloslav Štibich (tajemník Vršínek) jakoby z oka vypadl okresním "reálně socialistickým" funkcionářským kádrům středního levelu. Kdyby kvůli ničemu jinému, tak kvůli němu stojí za to film vidět. ()

Siegmund 

všechny recenze uživatele

Zajímavý a jistě neprávem opomíjený film. Nastavuje zrcadlo tehdy běžným socialistickým a soudružským praktikám. Děj filmu sice nemá kdovíjaký spád, ale sledovat bez problémů se dá, Zvlášť pěkný a přesvědčivý herecký výkon podal Miloslav Štibich. Z filmu jasně vyplývá, že za socializmu opravdu nebylo všechno vpořádku. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

V některých chvílích by se dal tento snímek nazvat one man show Miloslava Štibicha. Jeho ztělesnění proletářského realismu na konci všech budovatelských snů je v podstatě dokonalé. Sudí partajníci s potřebnou znalostí marxismu - leninismu žijící v jiné realitě, odděleni od všech ostatních. Dá se říci v samotě. Ovšem i nadále ovlivňující životy jedince i společnosti. Konrád stojí na rozcestí. Má se vydat vpravo (kůrovec) či vlevo (blbec)? Kulturní centrum jako pomník zoufalého snažení o sociálně rovný stát, je zašlapán tíhou soudružské byrokracie. Hlavně nic nepodepisovat. Vždy s úsměvem a kupředu. Na svět se musí pohlížet Leninskýma očima. Čert na koze nakonec skutečně pojede, aneb Štibichovo závěrečná jízda už je na hranici geniální satiry. Ta přichází skutečně 5 minut po dvanácté, jak naznačuje oficiální text, nicméně přichází. Kritika skoro všech odvětví ministerstva a celkové zaostalosti vůči světu...tedy, vůči západnímu světu, se dá jistě přičíst svobodnému nadšení, nicméně dnes, v roce 2014, si musí i režisér uvědomovat, že Česká republika již prakticky zanikla, neb je součástí globálního marketingového projektu jménem EU a některá zde kritizovaná ministerská odvětví jsou na pokraji, nebo již za okrajem kolapsu (příklad za vše je zemědělství) Film své doby s perfektní snovou i imaginární realitou (scéna s výtahem zvaným Páternoster - vynikající) a výborným hudebním doprovodem Michala Pavlíčka určitě patří k tomu lepšímu, co vzniklo na úplném počátku 90. let, i když i herecké obsazení vedlejších rolí mohlo býti odvážnější. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v rôznych lokalitách Prahy. (dyfur)

Reklama

Reklama