Kafka

Velmi příjemně mne překvapilo, že Soderbergh nenatočil životopis Kafky, ale pocit, jaký z Kafky a jeho děl máme. V podstatě je to celé surrealistický sen, kde poprvé jsem zažil pocit, že černobílá barva má své opodstatnění kvůli jednomu přechodu, jenž nechci spoilerovat. Sen, do něhož Soderbergh vrazil odkazy jak na Kafkova díla, tak na podobné expresionistické filmy - ostatně Murnau se nám objeví v příběhu také, byť jen v rejstříku -, na některé kultovní scény, a pohrál si i s příběhem. Ten začne jako detektivka, která přejde v mysteriozní detektivku, změní se v mysteriozní thriller a pokračuje hororovými prvky, opět s odkazem na expresionismus. Jenže navzdory hrátkám s fantazií se ve filmu objeví i spousta z "reálného" Kafky - jeho podivný vztah k ženám pouze přes dopisy na dálku, určitá životní lenost cokoliv dokončit, vztah k matce a otci, nemoc apod. Nakonec se dostaneme k úvahám jako stvořeným pro dnešní dobu. "Dav se mnohem lépe ovládá, než jedinec." - "Snažíte se zničit to, co dělá člověka odlišného jeden od druhého." Skvělá je kamera a lokace, jen ta okatá chyba s gramodeskou Supraphon, která v roce 1919 nemohla existovat, té je škoda. Nebo snad šlo o nějaký hlubší záměr? Protože jinak má Soderbergh české reálie ošetřené dokonale, včetně plakátů, novin, hospod, nápisů... Mimochodem, Ondřeje Havelku a Josefa Abrháma (asi jako Eduarda Basse?) jsem málem nepoznal. (03.06.2023)

Jsou to necelé dva roky, co jsem na tento snímek prvně, spíše náhodou, narazil a nechal se jím mírně unést, Po dlouhé době shánění se mi ho znovu podařilo patřit až nyní a rovnou na "velkém plátně". Tentokrát už jsem nebyl jen unešen. Film mě strhnul jako málokterý jiný svou více než jen velmi temnou a vskutnu kafkovskou atmoférou, která je podtržena, a to bych chtěl zvláště ocenit, černobílou barvou ve většině filmu (jeden úsek je barevný, ale nechci prozrazovat příliš). Úžasný příběh, kde se propojují fakta z Kafkova života se situacemi a postavami z některých jho děl je vůbec tím nejlepším, co se dá v souvislosti s tímto autorem, a nejen (výrazné nejen) s ním, vidět ve filmové podobě. Snímek působí jako "další" kafkův román a Jeremy Irons se bezchybným ztvárněním hlavní role zaryl hluboko do mého podvědomí. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)

Takový roztomilý mix všeho možného. Občas mi to celkem silně připomínalo Brazil a jindy zas jiné věci, jenom toho Kafku jsem tam cítil málo. Jeremy Irons nehrál špatně, ale na Kafku se nehodí... Nějak mě uplně minula podstata toho filmu. Životopisný film to není a převést slavného spisovatele do fiktivního děje a prostředí, které by připomínalo jeho tvorbu tady nějak plně nezafungovalo. Asi si nerozumím se Soderberghem a on zase Kafku vnímá a chápe trochu jinak než já a možná bych si odvážil tvrdit, že hůř... Nicméně nelze upřít, že je to docela zábavné a chvílema i temné (časteji však obrazem než atmosférou). (01.09.2009)

Scénář: Lem Dobbs .. Prvorepubliková vědecko-fantastická povídka. Pokud vám nezachutná a nepohltí vás atmosféra temné Prahy, nezbude moc prostoru k zábavě, protože prokousat se vatou k nějaké podstatě příběhu zabere spoustu času a až se vybarví, je absurdní (asi jako Kafka, přiznám se, neznám jeho dílo), ale zase ne natolik, aby se dal oslavovat. (24.03.2008)

Dám si do třetice o tomto víkendu film týkající se Franze Kafky, říkal jsem si dnes při výběru tohoto filmu. Mé dojmy po jeho vzhlédnutí jsou však poněkud rozporuplné. Na jednu stranu nelze opomenout skvěle ponurou atmosféru Prahy na počátku 20. století, přičemž za to může nejen (po většinou) černobílý vizuál, ale i některé výborné kamerové záběry (např. záběr ze spodu na Hradčany/Pražský hrad). Za určitý problém filmu však považuji fakt, že film se na začátku tváří jako realistické drama s Franzem Kafkou coby hlavním aktérem děje, ale ve skutečnosti je to spíše jakási mysteriózní krimi a posléze dokonce i science-fiction.  S reáliemi Prahy z počátků první republiky to přitom nemá zhola nic společného. Tedy  s výjimkou obrazu T.G: Masaryka visícího na zdi úřadu. A s reálným Kafkou pak vedle jeho skutečné úřednické práce v pojišťovně už jen pár drobnosti (např. krev na jeho kapesníku po dávivém kašlání nebo zmínka spisovatele před přáteli o jeho úvaze napsat knihu s tématem proměny člověka ve hmyz). A samozřejmě se zde pak ještě můžeme setkat s určitým motivickým odkazem na jeho román Zámek (a možná částečně i Proces). Co mi taky trochu vadilo, byl hudební podmaz v podobě cimbálové hudby, kdy jsem si říkal, že si autoři filmu asi spletli Prahu s Budapeští.  Ve výsledku ale  už jen za tu ponurou atmosféru i vcelku napínavý děj dávám tři hvězdičky (21.05.2023)