Doktor Živago

Výborné. Knížku jsem nečetla, takže nemůžu porovnávat, jak moc se film drží předlohy, každopádně je ve svých čtyřech hodinách tak detailní, že bych se nedivila, kdyby v něm byly obsaženy úplně všechny scény z knihy. Od adaptace ruského románu by člověk asi čekal jakousi těžkopádnost, film je ale velmi jednoduše stravitelný, překvapivě není problém vyznat se ve spletencích vztahů, každá scéna má význam a udržuje po celou dobu diváka ve stálé pozornosti. Potěší české exteriéry, herecké výkony a výborná hudba. Tato verze Doktora Živaga dělá všem televizním filmům čest. (01.05.2011)

Silný příběh, klasické románové zpracování. Neznám ani předlohu - i když teď si ji rozhodně přečtu - , ani film z roku 65, i když ho po shlédnutí tohoto snímku asi začnu shánět. Možná právě proto, že nemám srovnání, děj mne pohltil a často se v myšlenkách k tomu vracím, i když už je dlouhá doba, co jsem jej viděla. Nevadili mi ani herci, i když bych si dovedla představit v roli osudové ženy někoho vyzrálejšího. (02.10.2014)

Knihu som čítala, Nobelovku si zaslúžila. Potešilo ma preto jej klasické spracovanie a aj keď knihám sa filmy nevyrovnajú, toto bolo urobené veľmi dobre, s dokonalým citom pre stvárnenie doby a ľudí, ktorí v nej žili. Keira ako mladučká herečka hrala brilantne, tých ťažkých 90 kostýmov, čo musela nosiť, bolo určite ľahšie ako stvárniť Laru. A Hans Matheson podal takisto excelentný výkon presvedčivý ako ten umelý sneh, v ktorom sa s Keirou váľali. (13.08.2015)

Campiotti dobře věděl, že v monumentálnosti svého staršího soka těžko porazí. Vsadil tedy vše na příběh a postavy a udělal jedině dobře. Jeho Živago je velice lidským filmem o lidech, jenž smetla doba a přesto navzdory osudu žili své životy nejlépe jak jen mohli. Zvláště je to vidět na konci ve Varikinu. V starší verzi tam Jurij sedí, kouká se na Laru a píše svou životní báseň. V té nové si ti dva a Lařina dcera jen tak hrají na sněhu. Srovnámím těch dvou scén je vidět jak si obě verze jsou tak vzdáleny. (01.11.2007)

Asi nejsem schopna posoudit, jakým způsobem je zachován duch klasiky, protože ducha klasiky hodně často neuznávám. Můžu však říct, že ve mně tahle adaptace vibruje na nějakých zvláštních vlnách, nejspíš takových, jaké tvůrci sami ani nezamýšleli. Specifická kombinace křehkostí herců, které mám z osobních důvodů ráda, a asociací, které si s sebou přinášejí, na mně funguje. A konec, konec je krutý. (24.02.2013)