Malá rybka

Waw! Úprimne, po skončení filmu som zostal sedieť s otvorenými ústami, bez slov a s hlavou plnou myšlienok. Čo ak by amnézia bolo úplne bežné globálne ochorenie, ktoré by postihovalo ľudí bez ohľadu na vek či viazanosť na traumatickú udalosť? Vyzeralo by to asi takto... Čistá bezmocnosť, beznádej a zúfalstvo. Potenciál námetu obrovský, a našťastie ho tvorcovia filmu uchopili týmto štýlom, ktorý sa mne osobne nadmieru pozdával. Pôsobilo to takým prirodzeným dojmom, žiadne tlačenie na pílu, dodržaná logika, bez väčších zaváhaní pri dejovej línii. K tomu vyvážené dialógy, kvalitná hra s kontrastom spomienky vs. predstava, výborná kamera aj vizuál, a napokon je z toho vynikajúci film, ktorému dám s pokojným svedomím 5* (a to u mňa nebýva až tak často). Jeden z TOP filmov roku 2020! (18.02.2021)

Emma a Jude, dva mladí, do sebe hrozně zamilovaní lidé. Všechno je tak jak má, život je hezký. Co špatného se může stát? Little Fish je krásný, melancholický a hodně citově založený snímek, jež se zamýšlí nad otázkou, zda je lepší paměť ztratit uplně a smířit se s tím, nebo sledovat, jak vaši nejbližší pomalu ale jistě zapomínají, kdo vlastně jste. Příběh Emmy a Judea se odehrává uprostřed pandemie, kde každého bez ohledu na věk nebo zdravotní stav může postihnout nemoc NIA (trvalá ztráta paměti). Zpočátku je nám nabídnuta pěkná introdukce, kde Emma vypráví o všech následcích této nemoci a také některých lidech, kteří si tímto museli projít. Ovšem tou dobou ještě netušila, že brzy bude mít možnost poznat na vlastní kůži jaké to doopravdy je. Když totiž NIA postihne i lásku jejího života Judea, pomalu si začíná připoustět onu smutnou a nenávratnou realitu; že to co bylo a zatím je, se pomalu ale jistě blíží ke konci. Režisér zde hezky míchá časové linie, skáče z jednoho momentu na druhý. Jde na to jemně a prostřednictvím impresionistického našeptávání, kdy nás za pomoci nádherné hudby na pozadí provádí těmi nejkrásnějšími momenty a vzpomínkami, které spolu hlavní protagonisté zažili. Vrháme se tak do vodního parku, napříč padáčkům padajícími k zemi až po zakázané polibky v nočním klubu a malé rybce v městském akváriu. Tyto okamžiky, které se na první pohled nemohou zdát prachobyčejnějšími, tak získávají v průběhu filmu důležitý význam. Kinematografie je moc krásná, stejně tak jako hudba. Chemie mezi hlavními postavami je nenucená a tak hezky přirozená. Film je jemný, plný emocí, pocitů, a je inspirativní. Příběh těchto dvou lidí zdůrazňuje, že skutečný svět kolem nás je vlastně jen výtvorem naší vlastní mysli, kterou tvoří převážně vzpomínky. A co bychom byli bez vzpomínek? Tento snímek se bude v mém srdci určitě ozývat ještě dlouho. - "They say you can't forget the feelings and I still believe that." (12.03.2021)

Malá rybka ve mně svým obsahem, respektive zápletkou, evokovala vzpomínku na jiný film s podobnou tématikou, tedy záhadné globální epidemie, Perfect Sense, jenže to byla úplně jiná liga. Sice se též jednalo o malý, komorní snímek, též postavený především na postavách, dramatických dialozích a především emocích, jenže Olivia Cooke a Jack O´Connell ani zdaleka nejsou tak výrazní a přesvědčivý jako Eva Green a Ewan McGregor, dialogy v Little Fish nejsou ani zdaleka tak naléhavé a zajímavé jako v Dokonalém smyslu a především emoce nejsou v Malé rybce na rozdíl od britského filmu z roku 2011 ani zdaleka tak působivé a silné. Z toho tudíž vyplývá, že Malá rybka je tedy sice možná na první pohled zajímavá a nevšední podívaná, jenže prakticky ve většině ohledech selhala. Jak jsem totiž zmiňoval, herecky to není žádná výhra, kdy především Olivia Cooke je sakra nesympatické, až iritující děvče, zápletka pak nemá prakticky vůbec žádný spád, navíc disponuje hromadou vážně hluchých míst, fungujících dramatických okamžiků je tu naopak na podobný film minimum, a v neposlední řadě, též na rozdíl od Perfect Sense, nepřináší ani žádné poselství, či zamyšlení se nad celým tím obsahem. No a samozřejmě ty emoce, to je prostě zásadní problém, bez nich takovýto film nemůže prostě absolutně jakkoliv fungovat a v Malé rybce opravdu působí velice chladně a odtažitě. Takže zkrátka, nekoukatelná Little Fish tedy rozhodně není, a věřím, že někoho může i klidně oslovit, jelikož nějaké své kvality prostě má, ale na mě to nezapůsobilo ani zdaleka tak, jak mohlo, respektive mělo, takže já jsem se tím spíš prokousal, než abych si to v jakémkoliv ohledu užil. (12.06.2022)

Snaha o originálnejšie poňatie najkrajšieho filmu, aký som kedy videl: Vzpomínky na lásku sa rozhodne uprieť nedá. "Malá rybka" je taká scifi romanca pre nenáročných, ktorá sa opiera o moderné prvky terajšej doby, pričom všemožnými silami robí všetko preto, aby emocionálne zasiahla. Je to pekný film, miestami celkom smutný, čiže asi taký, aký by z pohľadu drámy mohol byť. Neviem, či to mnohí docenia, mne osobne sa páčil, no od záveru som očakával väčší zásah do srdiečka .. (10.12.2021)

Nic globálního, jde především o malou rybku, o ty dva. Méně potom také o Samanthu a Bena, jejichž příběh tu má též svůj prostor, aby krom jiného ukázal další z možných konců. I když to působí jednoznačně, není snadné říct, který je horší... emočně, myšlenkově. Emma a Jude svůj kruh uzavřou nejlépe jak mohli, ten závěr je výborný, velmi silný, přesto se zbytečně netlačí na city, takto to prostě je, musí skončit. To mi přijde jako velký klad filmu, plyne si ve své převážně chladné atmosféře, aby ve flashbacích občas lehce ohřál, než se k nim zase vrátí v jeho mrazivé realitě. Poslední půlhodina je z tohoto pohledu samozřejmě nejsilnější, přesto se to emočně nepřehání, nedělá to hudba, nedělá to kamera, ani intenzita příběhu, která zůstává ve svém pomalejším tempu. Je tu stejná pláž a na ní stejné "rybky", až na ten jeden zásadní rozdíl, který vše ničí. Má to pěknou kameru, příjemně nenápadnou hudbu a především fajn hereckou dvojici, mezi kterou to opravdu funguje. Což je pro film podobného typu zásadní. 80% (05.11.2022)