Malá rybka

Emma a Jude, dva mladí, do sebe hrozně zamilovaní lidé. Všechno je tak jak má, život je hezký. Co špatného se může stát? Little Fish je krásný, melancholický a hodně citově založený snímek, jež se zamýšlí nad otázkou, zda je lepší paměť ztratit uplně a smířit se s tím, nebo sledovat, jak vaši nejbližší pomalu ale jistě zapomínají, kdo vlastně jste. Příběh Emmy a Judea se odehrává uprostřed pandemie, kde každého bez ohledu na věk nebo zdravotní stav může postihnout nemoc NIA (trvalá ztráta paměti). Zpočátku je nám nabídnuta pěkná introdukce, kde Emma vypráví o všech následcích této nemoci a také některých lidech, kteří si tímto museli projít. Ovšem tou dobou ještě netušila, že brzy bude mít možnost poznat na vlastní kůži jaké to doopravdy je. Když totiž NIA postihne i lásku jejího života Judea, pomalu si začíná připoustět onu smutnou a nenávratnou realitu; že to co bylo a zatím je, se pomalu ale jistě blíží ke konci. Režisér zde hezky míchá časové linie, skáče z jednoho momentu na druhý. Jde na to jemně a prostřednictvím impresionistického našeptávání, kdy nás za pomoci nádherné hudby na pozadí provádí těmi nejkrásnějšími momenty a vzpomínkami, které spolu hlavní protagonisté zažili. Vrháme se tak do vodního parku, napříč padáčkům padajícími k zemi až po zakázané polibky v nočním klubu a malé rybce v městském akváriu. Tyto okamžiky, které se na první pohled nemohou zdát prachobyčejnějšími, tak získávají v průběhu filmu důležitý význam. Kinematografie je moc krásná, stejně tak jako hudba. Chemie mezi hlavními postavami je nenucená a tak hezky přirozená. Film je jemný, plný emocí, pocitů, a je inspirativní. Příběh těchto dvou lidí zdůrazňuje, že skutečný svět kolem nás je vlastně jen výtvorem naší vlastní mysli, kterou tvoří převážně vzpomínky. A co bychom byli bez vzpomínek? Tento snímek se bude v mém srdci určitě ozývat ještě dlouho. - "They say you can't forget the feelings and I still believe that." (12.03.2021)

Komorní melancholické romantické drama s příchutí amerického nezávislého filmu a pachutí globální (covidové) pandemie...ta deprese je v tom dobře zakonzervovaná...zvláštní nákazové postapo...rozbití vztahů, integrity životů, rodin, společnosti...a ten rámec, v němž se začátek jakoby potkal se závěrem, byl hodně silný! Haptic memory (17.09.2022)

V závere silnejší film, ktorý mne pripomenul dva iné snímky. Spomínané Vzpomínky na lásku, ale tie boli oveľa emotívnejšie. A potom Dokonalý zmysel, kde tiež šlo v podstate o civilizačnú chorobu v spojení s romanticko-tragickým príbehom. Oba spomínané filmu sú špičkové a výrazne lepšie ako Little Fish. Možno mi chýbalo viac dojemnosti, možno viac agresívnej tlačenky na city, ktorá v takýchto filmoch nezaškodí. Film prinesie len depresívne pocity, ale žiadne slzy. Chválim však Oliviu Cook, ktorá ma po "Katie se loučí" opäť presvedčila o kvalitných hereckých schopnostiach. (16.02.2021)

Nic globálního, jde především o malou rybku, o ty dva. Méně potom také o Samanthu a Bena, jejichž příběh tu má též svůj prostor, aby krom jiného ukázal další z možných konců. I když to působí jednoznačně, není snadné říct, který je horší... emočně, myšlenkově. Emma a Jude svůj kruh uzavřou nejlépe jak mohli, ten závěr je výborný, velmi silný, přesto se zbytečně netlačí na city, takto to prostě je, musí skončit. To mi přijde jako velký klad filmu, plyne si ve své převážně chladné atmosféře, aby ve flashbacích občas lehce ohřál, než se k nim zase vrátí v jeho mrazivé realitě. Poslední půlhodina je z tohoto pohledu samozřejmě nejsilnější, přesto se to emočně nepřehání, nedělá to hudba, nedělá to kamera, ani intenzita příběhu, která zůstává ve svém pomalejším tempu. Je tu stejná pláž a na ní stejné "rybky", až na ten jeden zásadní rozdíl, který vše ničí. Má to pěknou kameru, příjemně nenápadnou hudbu a především fajn hereckou dvojici, mezi kterou to opravdu funguje. Což je pro film podobného typu zásadní. 80% (05.11.2022)

Myšlenka je zajímavá, asi nejvíc mě zaujalo, jak z poměrně romantického naladění v některých sekvencích může film přejít až do thrillerového napětí. Trochu mi zkazilo zážitek, že jsem se na film koukal ve vlaku, takže některé sekvence jsem neslyšel, i tak jsem si ale užíval výkony jak O'Connella, tak i Oliviy Cooke. A konec byl pěkný mindfuck, takže ve výsledku spokojenost. (08.05.2023)