Svatba upírů

Polovina Soukupovy "tvorby" jsou buď kraviny nebo úplné paskvily ale tu druhou polovinu bych nazval takovejma klasickýma českýma oddechovkama a Svatba upírů k nim určitě patří! Podle mě zdařilá parodie s povedeným humorem a pominu-li tu hlavní dvojici Bartošová-Hrušínský, tak i s dobrými herci! Určitě to není propadák a viděl bych to líp než zdejší hodnocení. 3* za 63% (12.06.2015)

Film o lásce člověka a upíra, jenž oslavuje cudnost a pasivitu. Ano, kdo by to byl řekl, že série "Twilight" bude mít precedens v podobě o patnáct let staršího českého filmu v režii člověka, jenž české kultuře dal Kamarády do deště, Discopříběhy a majora Meisnera? Svatba upírů je typický zástupce jedné linie posttotalitní kinematografie první poloviny devadesátých let. Zatímco během komunismu bylo zcela běžné, že česká popkultura (obzvláště pak hudební produkce) parazitovala na západních titulech po revoluci se najednou plagiátorské tendence vycházející z omezené domácí distribuce, potažmo z cenzury, obrátily do ambice točit české příspěvky zahraničních žánrů. V souladu s dobovou náladou se při tom tvůrci neomezovali na pouhé kopie, ale ve snaze být světoví a současně ukázat unikátnost českého prostředí přicházeli s okázale "českými" variacemi západních schémat. Protože horor v českém prostředí, přinejmenším pak jeho kinematografii neměl vyloženou tradici, vycházeli Soukup a spol. z Polanského komedie "Ples upírů", zřejmě coby prvního slovanského otisku v rámci hollywoodského žánru. Coby hrdě český projekt se "Svatba upírů" jednak okázale rozchází s upírským kánonem (na české upíry si s česnekem nepřijdete a s těmi krucifixy to také není až tak žhavé) a v souladu s dobovou rétorikou vyzdvihuje přednosti českého prostředí až s vehementností turistického průvodce. Praha je tak prezentována jako město alchymistů a golemů, ale jako největší její přednost stejně platí pivo. "Svatba upírů" současně zapadá do dobové tendence přeměny image totáčových hvězd pro novou dobu. Film tak měl evidentně skýtat průlom televizní celebritky a zpěvačky Ivety Bartošové do světa filmu coby představitelky romantických partů, zatímco pro Rudolfa Hrušínského nejml. měl smazat jeho image floutkovského teenagera a jeho statut idola dívčích pokojíčků umocnit partem roztomilého a citlivého romantického hrdiny. Ani pro jednoho z nich se nicméně tato změna neuchytila, a tak snímek představuje o to bizarnější úkaz v rámci jejich tvůrčí dráhy. (25.08.2013)

Díky hercům jako Petr Nárožný a Viktor Preiss je Svatba upírů koukatelnou českou slátaninou na upíří téma. Jaroslav Soukup je sice hrozný režisér, ale v tomto případě to ještě tak hrozné není a kdyby u hlavní ústřední dvojice volil lépe a místo Hrušínského a Bartošové vybral opravdové herce, tak by film povýšil minimálně o jednu příčku výše. (23.08.2020)

je to hezký, bartošová vypadala kouzelně, mladík stále opakoval poučky z knížky a i když jsem se netrhal smíchy, tak upoutali mou pozornost. Zajímavý je, že amíky ještě nenapadlo, že by upíři mohli být v noci nesmrtelní :-) a děj, kluk najde holku, ta ho zachrání z hořícího domu, z hotelu se přestěhují do doupěte, kde jim odsávají krev, nakonec sformují odvetu a končí happy endem s překvapením. Zajímavosti jsou třeba upíří protéza, nikdy nespící strýček a 3 flakony feromonů... (13.09.2014)

Film postrádá romantickou atmosféru a mysteriózní napětí, a vlastně i opravdový humor. Polanského Ples upírů je nejméně dvakrát tak lepší. V Soukupově filmu zaslouží z herců uznání snad jen Viktor Preiss, který je jako hrabě naprosto věrohodný, mladý Hrušínský a Bartošová mi tu nevadí, ale vysloveně to dle mého názoru kazí Nárožný. Ten mi sem vůbec nesedl. Rovněž vložka upírů - homosexuálů (zcela v duchu doby po roce 1989) nebo módní (ale jinak neopodstatněná) aplikace židovského hřbitova tu nemá co dělat atd. (02.06.2009)