Purpurová barva

Příběh z jižanské afroamerické komunity po skončení občanské války a zrušení otroctví. Příběh dvou sester, které jsou od sebe násilím odděleny a z nichž jedna (Whoopy Goldberg) musí žít v "otroctví" svého o mnoho let staršího manžela. První polovinu filmu jsem si myslel, že ho natočil jiný režisér, ale nakonec se Spielberg nezapřel. Nemám nic proti sentimentu, i když místy krutý, film je to krásný. Tohle je jen malé varování pro ty, kteří by od filmu čekali něco, co Spielberg zjevně natočit nechtěl. Při Oskarovém klání film prohrál především se "Vzpomínkami na Afriku". (08.06.2005)

Kdybych se měl slušně vyjádřit (a já to udělám), musel bych říct, že Steven Spielberg je slabý konzumní režisér, snažící se nachytat "koho to jde na co to jde". Už tím ani nemyslím, že si zásadně vybírá témata podle předpokládané úspěšnosti, ale i v rámci nich jen takové sekvence, které předpokládají totéž. Marketingový tah na branku se v jeho filmech vyčerpává bohužel hned na začátku, potom už je jen utrpením sledovat vatu namočenou v epoxydu, kterou své "ne-myšlené myšlenky" ucpává.... The Color Purple (Barevní) z první třetiny minulého století popisuje, jak hodně se již černí naučili od bílých; výčet je opravdu impozantní. Když Shug Avery zpívá v jednom hideaway blues, není to sice špatný, i když hodně načinčaný. A to je také okamžik, kdy by se měl film uspat, aby byl tak divák ušetřen alespoň před africkou zvířenou; běh žiraf je sice inspirativní, ale poněkud již okoukaný.... Skákací hrad, zorbing, paintball, kopec her (Spielberg). (04.06.2019)

Hoci mám rád úvodnú scénu s vojaka Ryana. A hoci som fanúšik Spielbergovho Schindlerovho listu, mám ho zafixovaného ako režiséra zábavných a dobrodružných filmov. Radšej si pozriem Jurský park, Minority Report, Indyho, alebo moju srdcovku A.I, než by som mal hľadať v jeho filmografií vážny film čo by mi sadol. A hoci Purpurová farba hovorí o černošskej komunite rovnakým spôsobom ako mnohé ďalšie filmy, Spielberg vďaka vtedy ešte pomerne talentovanej Whoopi dokázal krásne predstaviť život jednej mentality hoci sám čierny nie je. Film nominovaný na 11 oscarov, ktorý si zaslúžil určite polovicu. A jeden z mála filmov, kde je všetko to násilie a nepríjemnosť opodstatnená rovnako ako v 12 rokov otrokom. Čo sú inak jediné dva filmy na tému segragácie a tiež útrapách černošskej komunity hodné zhliadnutia bez toho aby sa biely cítil blbo. Nie až taký známy( čo je škoda), ale omnoho dôležitejší než väčšina jeho vážnej filmografie. (02.11.2015)

Z mého pohledu jeden z méně úspěšných Spielbergových humánních projektů. Napřed to nejhorší: závěr je šíleně natažený a přecukrovaný. Má to reálný základ ve faktu, že na stáří se člověk stává pokornějším a smířlivějším, ale jednak ne každému je takové prozření dopřáno, a jednak až taková selanka to zase není. --- Jinak je to dobré a zajímavé. Životní příběh jedné černošky z Georgie (nebo Severní Karolíny, ve filmu jsou odkazy na obě místa) od začátku do třicátých let 20. století. Otázka rasové diskriminace s výjimkou jedné scény zůstává v pozadí. Je to spíše o bídě a surovosti, kterou si černoši přivezli nejspíš už z Afriky a v Americe dosud neměli dost času a příležitostí se z ní vymanit. Hrozné, a nevím nevím, zdali bych si v té době a na tom místě přál, aby mí černí spoluobčané bez překážek vykonávali své volební právo. --- Ve srovnání s nedávno viděným Taylorovým The Help je tohle vyprávění nekonečně realističtější a hodnotnější. Při vší hrůze vidíme, že černoši mohli mít majetek, mohli si vydělat, někteří docela prosperovali, a jakýsi pokrok pozvolna dorazil i k těm méně přičinlivým. Politická práva ovšem neměli, ale když to porovnám, jejich šance na důstojnou existenci byly přecejen vyšší, než jaké měli moji rodiče za Husáka. Nemyslete si, velmi mnozí to měli tak neodčinitelně kádrově polepené, že změnit barvu kůže - tedy vstoupit do partaje - nemohli o nic snadněji, než ti černoši. A velmi často to nebyli ti nejzabedněnější a nejhrubější mezi námi, nýbrž zrovna naopak. --- To srovnání mě jen tak napadlo, když ke mně dorazila zpráva o úspěchu Purpurové třešničkové partaje v posledních volbách. Někdo se negrem narodil, a jiný jím zkrátka chce být. (11.11.2012)

S tím tragickým dabingem Big Stevie nemá nic společného, za mě je totiž Purpurová barva jedním z nejlepších filmů pana Stevena Spielberga, který v tomto případě natočil nádherné drama, které nese všechny typické prvky jeho rukopisu, ačkoliv se vyhýbá všem obvyklým klišé, a až do samotného závěru prakticky netlačí na pilu, naopak snímek odlehčuje komickými prvky, které většinou obstarává nešťastník Glover a působí velmi mile a přirozeně.. Musím ocenit i práci maskérů, protože na to, jak velké časové období příběh pobírá, působí herci coby stárnoucí postavy stále velmi věrohodně. Když připočteme skvostný soundtrack Quincyho Jonese, který je nejvíce známý jednak svou prací na seriálové legendě Kořeny, k nimž má právě The Color Purple velmi obsahově blízko, a písní We are the world, zřejmě životní výkony jak Dannyho Glovera v pro něj naprosto netypické roli, tak především excelující Whoopi Goldberg, která se mi dosud nejvíce líbila ani ne tak v Duchovi, jako spíše v kultovním seriálu Star Treku: Nová generace v roli tajemné Guinan, i vedlejší roličky Laurence Fishburnea, který však mohl dostat víc prostoru, i americké megastar Oprah Winfrey, dostáváme výjimečný prakticky 100% film, který ani nejde hodnotit níže !! [ Dabing 2/10 ] Jediné negativum Purpurové barvy podle mě spočívá v opravdu velmi špatném dabingu, zejména hrozný výběr jednotlivých dabérů mě zaráží, ostatně jak Danny Glover, nejčastěji Jan Schánilec, Antonín Molčík či Petr Oliva, tak i Whoopi Goldberg, nejčastěji Jana Andresíková, Jaroslava Obermaierová a kupodivu i Valérie Zawadská, mají svoje léty osvědčené a zažité české hlasové alternace, a tak asi tuhle hrůzu nedokážu pochopit.. Ačkoliv je fakt, že oba zmiňovaní herci byli obdarováni českými studii ve svých filmech hodně nezvykle vysokým počtem různých dabérů, což je zvláštní, neboť oba patří mezi dlouholeté hollywoodské stálice a výrazné postavy.. To je však otázka pro někoho úplně jiného a tahle moje osobní výtka možná souvisí jen s mojí vlastní zhýčkaností.. Takže tu máme k dispozici dvě dabingové verze, jednu hrůznější než druhou. Videostudio Klondike KF a.s. do hlavních rolí obsadilo Taťjanu Medveckou a Jiřího Pomejeho a společnost SDI Sun Studio zase Veroniku Veselou a Jakuba Saice. (15.05.2013)