Purpurová barva

Asi ho chcem vidiet este raz a ani knihu by nebolo zle precitat :-). Spielbergov film uz dost stary, ale az teraz som sa k nemu dostala. Prekvapila ma Whoopi Goldberg, myslela som si, ze hra len v komediach! A tu zrazu taka vazna rola a este aka mlada tam bola a Oprah Winfrey a jej filmovy debut. Jedna sa o film, ktory urcite stoji za pozretie alebo aj viac pozreti. Vrelo odporucam, ak ste to este nevideli. (21.06.2019)

Spielbergův opus je vážně skvělý a silný film, ale ani tady nedokáže zajet hluboko pod kůži. Vše plyne podle plánu, emoce jsou přesně dávkovány a nic se neponechá náhodě, vše je vybroušené a čisté. Možná až moc. Nedokážu si to doopravdy pustit k tělu, i když uznávám, že natočit třicet let životu obyčejné černoské rodiny, aniž by to byla nuda, chce zručnost.. Výborní herci mě docela překvapili. Dal plný počet i přes dosavadní výhrady... ale ten neuvěřitelně šťastný konec to kazí... Odhaluje myšlenkovou chudost, kterou film ale asi zdědil už po předloze. (28.06.2010)

Purpurová barva je fantastická a to nejen zásluhou rejži. Je to Spielbergův nepříliš okoukaný diamant a naprosto přesně zapadá na své místo v jeho geniální filmové klenotnici. Nechápu, kde vzal odvahu natočit takovouhle těžkopádnou látku pouze s černošskými herci, pričemž třeba Whoopi fakt nebyla známá. Ale povedlo se. I Danny Glover a Oprah Winfrey se vytasili s naprosto přesvědčivými hereckými výkony. No kdyby tenhle film dávali v tv stejně často jako Indiana Jonese bude stejně oblíben, ale toho se nedočkáme, a tak to bude i na dále Spielbergův skrytý klenot. (04.12.2011)

Technicky dokonale zvládnuté, po Oscarech všemi deseti prahnoucí citová vyděračství, leč scénář by potřeboval v některých částech výrazně zredukovat (úvod) a v některých naopak rozmáhle vypravovat (závěr). Takto zůzstávají velká témata jen lehce naťuknuta, občas pěkně zvýrazněna a krásně zlehkovážněna, ale jinak se jedná o drama těsně pod vrcholem. S fantastickými hereckými výkony, nutno podotknout. [Přesná stopáž: 148 min] (05.09.2010)

Spielberg za svou kariéru natočil pěknou řádku diváckých megahitů, ze kterých se navíc tetelila nadšením i Akademie. Z jeho filmů tryská filmařské sebevědomí, obrovský tah na branku a schopnost bavit ne tím, že někdo na plátně udělá vtip - vtipná je prostě Spielbergova režie. Pokud má slabinu, je to bruslení na tenkém ledě sentimentality plus občasná potřeba být doslovný a stavět věci do očividných kontrastů. V mých očích takhle pohořel Schindlerův seznam, Vojín Ryan a aktuálně i Purpurová barva. Zmíněný zápor je však možno Spielbergovi odpustit - málokdo jiný totiž dokázal napříč generacemi tak suverénně natáčet filmy pro masy a vždy být... no prostě zábavný. Purpurová barva je úchvatná zejména ve svých prvních dvou třetinách; tak brilantně vyprávěné, mistrně zahrané a vkusně vtipem opatřené mainstreamové drama by člověk pohledal. Potud jasných pět hvězd. Před závěrem však přijde poněkud náhlý zvrat a všeho toho tajtrlíkování se sestřičkou navrátivší se z Afriky začne býti moc, nemluvě o příjemném, nicméně okatém zadostiučinění, kterého všechny postavy dosáhnou. Má slova jsou samozřejmě nadnesená, žádný velký propad se nekoná, nicméně na tak mistrovsky rozehrané drama z prostředí černošké komunity bylo nakonec zážitku méně, než být mohlo. (20.01.2012)