Tajuplný ostrov

Tento seriál je pro mě novinka, nikdy dřív jsem ho neviděl, takže nostalgii do hodnocení započítat nemohu. Už jsem viděl více dobrodružných seriálů o ztroskotancích, ale tento je extrémně nudný a nezajímavý. První díl je poněkud zmateční, prolínají se v něm scény z letu balónem se vzpomínkovými. Další tři díly se téměř nic neděje, mimo toho, že pár chlapů stále dokola obchází ostrov, co chvíli se některý z nich ztratí a ostatní ho hledají. Trochu akce a napětí se naskytne až v posledních dvou dílech, ovšem zde se zase vše vyřeší nějak moc narychlo. Když to porovnám třeba s Korálovým ostrovem, tak ten je minimálně o třídu lepší. Zvláštní je, že se v seriálu po celou dobu neobjeví jediná žena, což mi po pravdě taky trochu vadí. Dávám slabé 2 * a 35%. (20.02.2018)

Verne, to je moje dětství a mládí a dodnes občas rád sáhnu po nějaký verneovce. Tak jako jeho romány nesmí chybět v mojí knihovně, tak ani filmové adaptace jeho děl nesmí chybět v mé diskotéce. Bohužel se ale o filmových adaptacích jeho románů většinou nedá říct nic pozitivního s výjimkou výborných českých adaptacích např. Vynález skázy nebo Ocelové město. Ocenění jistě zaslouží i vynikající parodie Tajemství hradu v Karpatech. Tajuplný ostrov patří k jeho nejlepším románům, ale tento filmový přepis za moc nestojí. Nepochopil jsem, proč ze začátku se autor poměrně věrně drží předlohy, aby pak sklouzl do naprostých nesmyslů, kdy např. kapitán Nemo společně se svými lidmi v podmořské bedně zachraňují Cyruse. Mimochodem podle románu byl kapitán Nemo v tu dobu na ostrově už naprosto sám, zbyl jako jediný z posádky Nautila. Román je zajímavý právě proto, že společně s romány Dvacettisíc mil pod mořem a Děti kapitána Granta tvoří jakousi trilogii, která se uzavírá právě na Tajuplném ostrově. To však režisérovi asi nic neříká, když si začínal vymýšlet ptákoviny a tím seriál naprosto znehodnotil. Robbiho, který psal obsah v úvodu musím upřesnit. Nejedná se o šestici mužů, kteří uprchli balónem, nýbrž jich bylo pouze pět, pokud za muže nepočítá i psa. Šestý přibyl až po nějaké době na ostrově. Takže celkový dojem ze seriálu je spíše rozpačitý, někdy až směšný. To když např. v závěru seriálu při zpovědi kapitána Nema ukazuje obrázky z bojů v Indii. Jsou to totiž ilustrace k francouzskému románu Hrdinnný kapitán Korkorán od Alfréda Assolanta. To bylo hodně směšné a hodně ubohé. (09.07.2012)

Až se divím, že po zhlédnutí tohoto seriálu nemohu přidělit tolik bodů jako ti, se kterými se v hodnocení obyčejně shoduji. Zajímavé, napínavé a léty prověřené téma je v tomto seriálu zfilmováno příliš zdlouhavě. V díle je přemnoho zcela zbytečných záběrů. Děj se příšerně vleče tam, kde by neměl. Naproti tomu jsou jinde až překvapivé dějové skoky. Ve filmu jsem objevil i několik drobných až závažných nedostatků. Za všechny uvedu jeden: jen totální neznalec by si mohl nevšimnout, že kapitán Nemo udává rychlost v uzlech za hodinu. Přičemž každý žák základní školy, který dával při vyučování pozor, ví, že rychlost 1 uzlu je definována jako 1 námořní míle za 1 hodinu = 1,852 km/h. Hovořit proto o rychlosti v uzlech za hodinu je tedy stejný nesmysl, jako říkat, že rychlost je x km/h/h (kilometrů za hodinu za hodinu). Bohužel neumím francouzsky, abych zjistil, jestli je táž chyba už v originále nebo je jen chybou překladu potažmo dabingu. Ovšem kdo nemá jinou možnost jak strávit zhruba 6 hodin, tomu zhlédnutí seriálu jistě vadit nebude. (05.11.2008)

Neuvěřitelně pomalé vyprávění, sázející na napětí, podporované ♫ silnou ústřední melodií v kombinaci vokálů a smyčců (neobyčejně rozsáhlá partitura hudby k 1.dílu přitom ukazuje, jak její provedení kvalitou výrazně zaostává i za dobovým standardem). Tajuplný ostrov je jednou z těch Verneovek, které jsem nečetl, ale právě tenhle seriál, jenž k příběhu přidává originální (z dnešní pohledu minimalistickou, ale v duchu klasických rytin) technologicko-výtvarnou stránku, mi ve své době vytvořil tajuplný ostrovní svět a i dnes mě u obrazovky udrží. (11.03.2012)

Po těch letech mě překvapilo, jak se TO vleče: kluk jde za útes pro mušli a divák fakt čeká, dokud se za 10 minut nevrátí. Vadí to ale? Není to spíš chyba týhle doby, že potřebujeme neustálou akci a nejsme ochotni chvíli počkat (ostatně si vzpomínám, že pro nedočkavce existuje verze sestříhaná dio formátu celovečerního filmu - když jsem ji viděl v našem agitačním středisku, tak mě, milovníka seriálu, hodně rozladila)? K tomu jsou tu chvílemi překvapivě realistické dialogy a jedna z nejvýraznějších titulkových melodií na světě. Jo a inženýr Smith patřil k největším hrdinům mýho dětství. Víc než na 2 díly teď k stáru koukat asi nebudu, ale kdysi to pro mě byla jedna z nejmilejších věcí, které se objevovaly v komunistické televízi. (04.10.2010)