Tajuplný ostrov

Neovplyvnený nostalgiou, ani som nečítal knižku tohto skvelého spisovateľa...musím povedať, že ma seriál nenadchol. Obsahuje veľa technických i iných nepresností, hluché dejové pasáže, náhle skoky v deji bez akéhokoľvek vysvetlenia, miestami nejapné dialógy, skrátka slabší scenár i réžia. A tá "super" titulná pieseň, ktorá je tak všetkými ospevovaná, nie je síce zlá, ale počúvať ju pri uvodných titulkách, pri záverečných titulkách a v každom jednom dieli aspoň 5-6 krát, skrátka riadne sa mi zhnusila. Inak, ostatná filmová hudba v seriáli absentuje, a na nudné pasáže by jej teda trebalo ako soli, takisto vyšperkovat pár akčných scén, ktoré sa sem-tam vyskytnú. Kvitujem pokus o dobrodružnost (čo sa aj celkom darilo) a pokus o sci-fi (Nemo a Nautilus, ale to už pokrivkáva), zato pokus o tajomno v dnešnej dobe absolútne prepadá. P.S.: Po druhom zhliadnutí zvyšujem hodnotenie. Zmienené negatíva síce ostali, ale kompenzuje to celková dobrodružnosť, dobrá atmosféra a tiež podarené intro/outro seriálu, ktorého obrázky pravdepodobne pochádzajú z ilustrácií prvých verneových knižiek. (14.09.2019)

Jen poznámku k dialogům a rekvizitám trosečníků. Dialogy, zvláště u vedlejších rolí poněkud nepromyšlené (především úsměvná mluva pirátů a jejich velitele na konci seriálu). Rekvizity - zbraně s krátkou hlavní schopné opakovaných výstřelů bezprostředně po sobě podle mého nepatří do období poloviny 19. století, dále obrovské množství lan, kterými trosečníci svazovali kde co (kde je tak náhle vzali?), obrovské množství nábojů do střelných zbraní (to si všechny dokázali vyrobit?) atd. atd.... - že by vše dodala vyplavená bedna? Jistě, technické vybavení kapitána Nema bylo nadčasové, ale součastníci by měli používat věci dobové. V tomto ohledu nás scénář vede "pěkně za nos". Buďme ale schovívaví a s nostalgií a přivřeným okem sledujme seriál, kterému Omar Sharif dodává jako vždy zvláštní charisma. (15.06.2008)

Cítil jsem to tehdy jako velikou nespravedlivost. Kvůli mladšímu bráchovi jsem musel vždy brzo do postele, aby mu v pokoji chudákovi nebylo smutno... A když píšu brzo, tak tím myslím šíleně brzo, ani raděj nebudu psát v kolik... Jo... Ale Tajuplný ostrov jsme výjimečně měli, samozřejmě oba, jak jinak, povolený a to jsem si to tedy užíval. Knížku už jsem měl přečtenou, takže jsem zkušeně věděl co a jak. A popíjeli jsme přitom tu děsně sladkou a děsně červenou malinovou limonádu. Nebylo to vůbec špatný :-) (30.10.2011)

Tajuplný ostrov patří k mým nejoblíbenějším knížkám od Verna. Tento seriál ji sice nějak zásadně neprzní (pokud tedy nepočítám kostýmy posádky Nautila a různé sci-fi vymoženosti, které by rozesmály i Tónu Hluchoněmce), nicméně je pojat spíše jako takové klasické robinsonovské dobrodružství pro děti, které se místy celkem vleče a nudí. Kolonizaci ostrova pod taktovkou pana Smithe je tu na rozdíl od knížky dán hodně malý prostor. Nejlepší částí seriálu jsou titulky s povedenou hudbou a klasickými obrázky z verneovek. (14.08.2012)

Tajuplný ostrov je jedna z mála Verneovek, kterou jsem v mládí nečetl. Přesto si dovolím tvrdit, že kouzlo knihy Julese Vernea v tomto seriálu chybí. Měl jsem pocit, že sleduju spíš podprůměrnou robinsonádu. A co mě opravdu vyděsilo - zpracování technických vychytávek kapitána Nema. Po tomhle si cením ještě více výborné práce našeho Karla Zemana. (11.03.2009)