Kolskaja sverchglubokaja

Původně jsem obdivoval výpravu, ale i ta postupně upadla, takže pochválím alespoň prostředí. Kolský superhluboký vrt je tak fascinující projekt, že by šel využít hned do několika slibných námětů. Arsenij Sjuchin si vyhrnul rukávy a napsal tuctové hororové béčko, vtiskl mu nulovou atmosféru a natáhl necelou hodinu děje na dvě hodiny zmateného pobíhání v podzemí. Chování postav nedává smysl, příběh nedává smysl, pointa nedává smysl a účast Mileny Radulović nedává smysl. Jestli se chce prosadit v ruské kinematogfrafii, měla by si vybírat ambicióznější role. (12.01.2021)

Oproti právě okomentovanému Sputniku je to žánrově ujasněné, což je pozitivum. Druhým pozitivem je Milena Radulovič, která se zřejmě díky Balkánské hranici (alias kolik deka nechá střela z DŠK z kosovského Albánce) etablovala v ruském filmu. I prostředí výzkumné laboratoře s bílými kachlíky působí tak nepříjemně, jak asi mělo a trikaři (ve stylu staré dobré animatroniky) a výtvarníci se docela vyřádili. Tím ovšem pozitiva víceméně končí. Postavy jsou představené dost nepřehledně, případně nejsou představené vůbec, logika prohrává víceméně kontumačně (kdo pochopil, proč mluvíme o permafrostu, zimě a vůbec, ale pak tam najednou máme 200°C, a vysvětlí mi to, vyhrává zlatého bludišťáka) a opakování je sice matkou moudrosti, ale když se dva lidé hned po sobě projeví jako zrádci, tak to zavání trochu bezradností scénáristy. Alespoň jsem byl ušetřen pokusů o filosofii a samotný závěrečný zvrat není úplně marný. S logičtějším vývojem a lépe představenými postavami by to vůbec nemuselo být špatné, škoda. Avšak stále je to lepší než prequel Věci, to je dlužno dodat. (03.01.2021)

Film mi pripomenul viacero diel. Zasnežená krajina, vedci, všetko odtrhnuté od sveta, stiesnenosť a možná „scifi“ pointa mi pripomenula The Thing, no keď vošli do laboratórií (druhá najlepšia scéna filmu) mi námet a spracovanie pripomenulo práve začínajúcu sériu The Last Of Us (taktiež scéna z výťahu, skvelá!) a keď sa dostali k jadru veci, na most, tak zase Stranger Things a hlavná príšera mala niečo zo Zygote (top scéna filmu spolu s výťahom!). Samozrejme, má to svoje muchy. Logika si dáva často voľno, trochu by sa patrilo zapracovať na atmosfére (laboratória mali taký potenciál!) a napätí. Každopádne som si „zamlsal“ ako fanúšik body space hororu. (18.01.2023)

Hážu do stejného pytle jako Sputnik, avšak možná s poznámkou, že efekty a atmosféra tu byly vcelku pěkně propracované. Scénáristicky je to ale takový zmatený spletenec a občas jsem i přemýšlela, kde se ty postavy zrovna teď nacházejí, o co se snaží a proč se rozdělili. Když se budu věnovat i postavám samotným, už absolutně ani nevím, jak vypadaly, což vypovídá něco o jejich působení na diváka a snaze navázat jakékoliv empatie. Co se týče námětu jako takového, na tenhle nápad jsem se těšila extrémně moc a Kolský vrt je prostě lákadlem pro asi každého vášnivého záhadáře. Jestli ale naplnil moje očekávání? Rozhodně ne. Sklouzne to přesně tam, kam jsem nechtěla a dost bych ocenila, kdyby si to nehrálo na takovou super vědeckou výzkumnou cestu. Závěrem bych to přirovnala ke třetí řadě Stranger Things, protože to to ve mně evokovalo asi nejvíc. (21.02.2021)

Trochu jako celek slabší než Sputnik, na druhou stranu se za Kolský supervrt Rusové stydět fakticky nemusí. Asi bych opět uvítal kratší stopáž, kde by se tvůrci vyvarovali zbytečných sekvencí, u kterých by ve výsledku neuškodilo, kdyby se ve finální verzi neobjevily. Jinak zasazení jsem uvítal s otevřenou náručí, podzemí v hloubce 12 km a k tomu všemu neznámý parazit ? Touhle premisou nemohli trefit vedle. Herecky to asi není v každém momentu hitparáda, ale nikdo zde na druhou stranu nepůsobí jako nějaká pěst na oko. Musím vyzdvihnout dvě věci: špičkový audiovizuál (chválím za využití praktických efektů, to se často moc dnes nevídá) a vykreslení bezútěšné atmosféry. Pokud se vám v hororovém žánru povede skloubit tyto dva aspekty dohromady, máte napůl vyhráno. Za zhruba 50 milionů korun víc než jen koukatelná zábava. Silné tři hvězdy. 6,5/10 (21.07.2021)