Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Český film o lásce, vášni a nenávisti královny Kunhuty a Záviše z Falkenštejna... Čechy, polovina 13. století. Českému království panuje Přemysl Otakar II. (F. Němec), jenž připravuje politicky motivovaný sňatek s vnučkou uherského krále Kunhutou (H. Maciuchová). Na slavnosti v královském paláci se Kunhuta setká s pohledným českým šlechticem Závišem z Falkenštejna (R. Brzobohatý), kterého poznala už doma v Uhersku. Oba se do sebe zamilují, avšak své lásce pochopitelně nemohou dát průchod. Po deseti letech stojí Záviš na straně odbojné české šlechty, z níž má král obavy. Přemysl dá proto zpupného Falkenštejna vypovědět ze země. Sám vzápětí čelí papežské klatbě a hrozící válce s císařem Rudolfem I. Habsburským. Schyluje se k bitvě na Moravském poli. A tehdy se královna Kunhuta rozhodne vzít věci do svých rukou... (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (39)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Ale ano. Se skoro zavřenýma očima, je možné takto hodnotit. Vše se mohlo pojmout jako konverzační inscenační drama, které má v čs kinematografii takovou svou tradici, zvlášť, jedná-li se o českou historii. Ta tu bezesporu je, jenže její věrohodnost je velmi slabá a jestliže ani čsfd nepřidala k těmto dvěma žánrům ještě třetí, lze to celé skutečně považovat jen za komedii. Vše potvrzuje nejen chvílemi skutečně pohádková atmosféra, ale hlavně Ladislav Štaidl svou naprosto nehodící se hudbou, která by lépe zněla v nějakém osmdesátkovém seriálu pro mládež. Za mě určitě shovívavost plus pár silných dialogů. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

"To by se v Uhrách nestalo !" Historické odvyprávění milostné legendy s televizní výpravou i scénářem, ve štědrém širokoúhlém formátu. Stahlova kamera a silné herecké obsazení určují kvalitu, snaživě odlehčující linie - se Sloupem a Šteklem - tady spíše obtěžuje než by tvořila jindy úspěšnou (Císařův pekař, Švejk, Vok) složku historického žánru. Štaidl neorganicky přispěl "něčím" ve svém zažitém instrumentáři. Televizní (2-)3* ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Prosim? Tuten tvar je širokoúhlý celovečerní kino film, historická dramedy Steklý/Steklý? Vždyť ten člověk měl za sebou Sirénu, Temno, Švejky, Slasti otce vlasti, Petra Voka ve dvou epochách... ale tohle je mnohem více Hrochem, Skandálem v Gri - Gri baru či Každým jeho nebem. Mám podezření, že toto fiasko vrátilo Hanu Maciuchovou provždy do televize, nikdy už neměla příližitost sehrát ve filmu hlavní roli. Hra o královnu je katastrofa v každém směru, o formální stránce a výpravě škoda mluvit, přestože herecky a tématicky by to bylo nadějné velice, dominantou se ale staly etudky Štekl/Sloup a nic horšího v normalizačním pseudohumoru nelze najít. Jako bonus je tu pak samozřejmě šílená kopie vysílaná na CS Filmu a TV Barrandov. ()

Čtec 

všechny recenze uživatele

Velmi slabé, přinejmenším vzhledem k tomu, kdo všechno tu účinkuje ("hraje" by bylo ve spoustě případů příliš silné slovo). Co mne ale fakt pobavilo - kostýmy se super nášivkami erbů. Alespoň jeden takový bych chtěl taky mít, mohl bych se pak zúčastnit třeba nějakého LARPu. Pokud by mne s tím tedy nevyhodili, protože i tam by to byla dost bída... ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Tři * jsem této prapodivné žánrové směsce kdysi udělil patrně v pominutí smyslů. Po letech jsem tento snímek znovu shlédl na TV Barrandov a své hodnocení jsem urychleně opravil. Historie dostává ve "Hře o královnu" pořádně na frak, zejména pojetí postavy Přemysla Otakara II. a jeho vztahu s Kunhutou je úplně mimo, kostýmy jsou přímo děsivé (a to zdaleka nemluvím jen o Sloupovi v džínách), stejně jako některé papundeklové interiéry, které jako by vypadly z laciné televizní pohádky a herecky je to, bohužel, také bída. Snímek, který stojí za připomenutí snad jen jako ukázka toho, čeho by se měl filmový tvůrce vyvarovat. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (2)

  • Filmovanie snímky Hra o kráľovnú prebiehalo na hrade Švihov a na hrade Křivoklát. (dyfur)
  • Naposledy před kamerou dětská hvězda Roman Čada. (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno