Režie:
Jaromír BorekKamera:
Jiří StöhrHudba:
Ivan KašlíkHrají:
Josef Dvořák, Jan Hartl, Jana Janěková, Dagmar Havlová, Josef Hlinomaz, Václav Lohniský, Steve Lichtag, Július Vašek, Věra Beranová, Světlana Nálepková (více)Obsahy(1)
Na rozestavěném pražském sídlišti stojí maringotka a v ní bydlí dva mladí zedníci, na které ve městě čekají nejrůznější životní zkušenosti. Kolem dvou venkovských zedníků pohlcených velkoměstem je tu rozehrána zábava více než rozpačitá, bezzubá, prozrazující, že v době vrcholící normalizace se i veselohernímu žánru dařilo bledě, především byly nežádoucí jakékoli satirické narážky. Bez citu pro humornou nadsázku a bez vtipně pointovaných zápletek se odvíjí příběh, který ukazuje, jak se hrdinové, přebývající v maringotce stojící na rozestavěném sídlišti, potýkají se všelikými nástrahami "velkého světa"... Nepomohla ani účast oblíbených herců s pitvořícím se Josefem Dvořákem v čele. (Lexikon českého filmu)
(více)Recenze (31)
Tak trochu druhý díl Světáků s dosti osekanou zápletkou. :-) Ne, přeháním, Josef Dvořák je svébytný a drží film nad vodou scela vlastním způsobem. Jan Hartl "hraje" svou obvyklou roli ťunti a také není špatný. Ostatní ovšem nestojí za zmínku, ačkoliv plejáda herců, která se tu míhá je celkem zajímavá. Ovšem kdo by chtěl předvádět svůj životní výkon na rozestavěném sídlišti... ()
Ja nevim, o cem to proste melo bejt. Nebo proc to vlastne vzniklo. Nudna hodka a kus s obvyklym Dvorakem a pritroublym Hartlem. ()
Nechápu proč Jan Hartl musel hrát vždycky takové ňoumy. Ve Lvech salónů tomu bohužel není jinak. ()
Komedie? To snad ne.. Nesedělo mi obsazení filmu, Dvořák se chvíli tváří, jako by hrál v dramatu a za chvilku chodí jako v Polednici, Hartl je typově do role nekňuba, ale právě proto není zas tak zajímavý. Zápletka mě nenadchla, dialogy ničím nepřekvapily. Nostalgická je první scéna, ve které Dvořák prochází blátem a skáče k plůtku, ano, takové cesty domů ze školy na sídliště si době pamatuju. Úvod skoro jako z Chytilové:) ()
Asi nejlepší scéna z celého filmu byla, když Josef Dvořák povídá Janu Hartlovi : Tu příčku jsi dělal ty ? Máš to z vinglu ! ()
Tak imbecilní to docela nebylo, tedy až na Veškrnovou, ta je fakt "na zabití". ()
Hlavní dějová linie příběhu se sestává z poznávání nejen městského života, jednoho vesnického stavbaře (Hartl), který se aspoň z počátku nechá vést starším zkušenějším kolegou, kterého dobře ztvárnil Jozef Dvořák. Ten ho učí jak získat nejlépe ženské srdce. Bydlí v maringotce na staveništích obrovských panelových sídlišť. V příběhu se dá vidět, co tehdy (1978) bylo všední a běžné – rozestavěné stavby, pražské šantány atd. Sledujeme vývoj kamarádů, jejich sny i jejich rozkoly. Dojde i na Brigádu socialistické práce. Snímek drží pohromadě výkon Dvořáka a celkem obstojné dialogy. Samotný příběh dozajista ne. Není vyjímečný, není natolik silný, aby hleděl přes ubíhající roky k nám, do současnosti. Zápletka je průměrná. Technické zpracování odpovídající zmíněnému roku, to znamená dosti špatné. Kamera podprůměrná, doprovodná hudba taktéž. Díky výkonům Dvořáka a Hartla a určité kvalitě dialogů, dostal snímek ode mě dvě hvězdičky. ()
Naprostá nuda a nebýt spadlé příčky, nezasmál bych se ani jednou. A tak jsem po 45 minutách na zábavu rezignoval a tiše se nudil a nudil. 271020114500/8300/8313 ()
Ospalý staromládežnický film. Původně jsem myslel, že je ten film podhodnocenej, ale bohužel není. I přes vtipnou první půlku to zkazila nudná druhá. Dvořák předvedl celkem ucházející výkon, který bych od něj na tuto postavu nečekal. 50 %. ()
Dnes už zcela nepochopitelné, typicky socialistické. Silně naivní Hartl a otcovsky o něj pečující Dvořák. Film o ničem. ()
Viděl jsem horší kusy ze socíku.Dalo se to skousnout.Jedna hvězda navíc, za podpažního bobra Viržínije. ()