Byt

Je vidět, že Švankmajer je český Buñuel. Byt je totální haluz, který je jako ty nejhorší sny. Vejce, které propadne stolem, lžíce á la cedník, všechno geniálně rozvržený a gradovaný (Liškova hudba by se měla poslat do vesmíru!). Navíc ksicht Ivana Krause ve vás umocní fakt, že svět je vlastně postavenej na hlavu a že Juraj Herz rád zabijí slepice (a tančí ze dvěří...). 80% (22.03.2009)

Měl bych tu byt. Chceš se podívat Od nějakýho Švankmajera. Ale jo, proč ne. Na jmenovce je jméno takové, jaké tam je, a proto je každému jasné, že rutinní činnosti, jako pohled do zrcadla či pověšení obrázku, se zde budou rovnat souboji s fyzikálními zákony a co teprve ty nenasytné zdi. Ale světlo nám ukazuje světlo....ho*no světlo, sedni a žer. Zdeněk Liška se sice předchozího Pikniku nezúčastnil, ovšem zde si to vynahradil neskutečně. Epické vokály nejvyšší kvality jen tak zasadit do krátkometrážního snímku, si může dovolit opravdu jen on. K tomu nádherné surrealistické absurdno a je tu slastná podívaná na to, jak mistr vnímá film s živými herci, jako umění. (22.07.2013)

Pro mě je Byt téměř stejným symbolem surrealismu jako Andaluský pes. Mnoho mají společného, i když je dělí téměř 40 let, je na první pohled možné vidět spoustu podobných prvků. Výhodou mladšího bratříčka je že má děj, čímž se stává stravitelnější i pro obyčejného diváka. Španělé měli Luise Bunuela, svět měl Salvatora Dalí a my máme Švankmajera, kdo je na tom líp? (30.10.2007)

Poriadne absurdné dobrodružstvo muža, ktorý musí čeliť mohutnej vzbure všetkých predmetov v byte. Tento parádne surrealistický filmík je doslova smršťou šialených nápadov (najviac sa mi páčili zrkadlo, meniaci sa pohár a "voda" z vodovodu), sprevádzanou expresívnou hudbou Zdeňka Lišku. Zároveň ide o vtipnú metaforu nezmyselnosti totalitného režimu. (02.06.2023)

Kdyby mě takový Švankmajer pozval k sobě domů, asi bych se trochu obával. Proč? Po shlédnutí tohoto filmu bych měl strach, abych se například vůbec občerstvil nebo aby se mi nestala nějaká další zapeklitá lapálie. Jinak to asi vypadá, že si začínám k Švankmajerovi hledat cestu (aby ne, když na surrealistické umění se vždy rád podívám), oproti Mužným hrám patrné zlepšení. Jen tak dál. (12.05.2009)