Lekce Faust

Takze nezdielam nadsenie s ostatnymi mentalmi ohladom tohoto "skvostu ceskoslovenskej kynemtagorafie", lebo uz dlhodobo tvrdim : Najlepsie diela cs kynemtagorafie vznikali predsa v 60. rokoch 20. storocia. Svankmajer sa rozumie rezii, to som nikdy nepopieral, ale na mna je rezia a cely film az prilis surrealisticky. A viem, ze nemam rad Petra Cepeka / Vesnicko ma Strediskova/. Sranda, ze staci zmenit v priezvisku Cepek len jedine pismeno - a K. Capka uz maximalne uznavam/. 50 % (13.01.2015)

Další neskutečně originální celovečerní snímek Jana Švankmajera. To je prostě nářez, pecka a bomba!!! Všemu vévodí geniální Petr Čepek v hlavní roli, kterej i namluvil všechny loutky a to je taková sada, že je obrovská škoda tohoto talentovaného herce, že nás tak brzy opustil. Chvíli po natáčení zemřel ve věku necelých 54 let. Za svůj výkon dostal posmrtně cenu Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Říká se, že kdo hraje Fausta, tak do roka zemře. Je to zvláštní pocit, když i během natáčení se jeden ze spolupracovníků pomátl a doma se potom oběsil. Každopádně film má svoji neotřelou atmosféru a velice těžko se popisuje, tohle se prostě musí vidět. Všechny ty rekvizity, loutky, texty, postavy a postavičky (výborné roličky Jana Krause a Vladimíra Kudly) jsou prostě jasným originálním rukopisem génia pana Jana Švankmajera! U mě je to fakt neskutečně nadanej a inteligentní tvůrce, který nemá u nás, ale i ve světě obdoby!!! Film jsem viděl po delší době a už se těším, až si ho pustím znova a znova. A mimochodem, při závěrečné scéně mě hodně zamrazilo!! Pekelnej film!!! (01.01.2013)

Tento Švankmajerův film jsem už sice viděl asi 6 let zpátky, ale v ne zrovna nejlepších podmínkách na školní hodině mezi studentkami, které pravidelně komentovaly, jaký je to nesmysl, a hlasitě si řešily i jiné věci. Dnes jsem si konečně tuto kreativní nálož fantazie se směsicí výtvarného, divadelního a filmového umění vychutnal nerušeně a líbila se mi ještě víc než tenkrát. Až nepříjemně bizarní a depresivní začátek záhy vystřídalo okouzlení nad přenesením do jiného světa v doprovodu divadelního kašpaře, loutek a malovaných kulis. Jestli bylo pro mě Prokletí domu Hajnů důvodem, proč nenávidět Petra Čepka, Lekce Faust je pak důvodem, proč Petra Čepka zároveň obdivovat a zůstat jeho herectvím fascinován. Čepek tady předvedl neskutečně zajímavý výkon, kdy sám tahne dlouhé pasáže zcela beze slov, převtěluje se do vícera podob a rolí a také různě pozměněným hlasem namlouvá hromadu loutek! Ze strany pana režiséra mě zase fascinovala řada surrealistických přechodů z prostředí do prostředí včetně divadla, nečekaně vtipné nápady i hlody některých loutek („Já jsem to asi spletl. Já, co jsem měl křiknout pan Luké, já na něj řekl piluké!“ :D). Už jen scéna z hospody s vývrtkou si zaslouží hvězdičku navíc – i pro samotný nápad a vtip, ale rovněž za to, do jaké úplně odlišné atmosféry dokáže vhodit už jen hudebním doprovodem na akordeon. Když se zdálo, že se mi takto neotřelá podívaná časem může omrzet, začal jsem v pozvolna rozvíjeném příběhu vnímat hlubší odkazy nejen na klasický faustovský motiv „zaprodání duše Ďáblu“, ale také myšlenky o manipulaci lidské i společenské (což skvěle podtrhují mj. záběry na ovládání loutek či nasazování loutkovského nářadí na člověka) či později i pozitivnější verzi vztahu pána a sluhy spočívající v možné ochraně a jistotě... OK, Švankmajerovy krátké experimenty 60. let mě nikdy moc nebraly, ale Lekce Faust je pro mě vedle Alenky a Otesánka další mistrův velký film, kde svůj styl rozpracovaný v celovečerním formátu a zasazený do (polo)hraného filmu pro mě dotáhl k dokonalosti. [90%] (27.03.2024)

Čisté, geniální filmařské řemeslo. To, co dělá Jan Švankmajer je každým coulem originální. Ano, o klasickém ději zde nemůže být řeč (ač hraje důležitou úlohu), ale je za vším tím uměním dobře skryt. Logiku v tom hledat je zbytečné, neboť toto umění logiku tolik nevyžaduje. Jde čistě o prožitek, atmosféru, hltání každé minuty jakoby to bylo to nejlahodnější sousto nebo drahý obraz, který hovoří o tom, že ač hlavní hrdina dělá cokoli, je stále součástí děje proti němuž nemůže bojovat. Tvůrcům jednoduše tleskám. Nejen za skvělou režii, ale hlavně také kameře, hudbě, zvukovým efektům a předně hereckým výkonům. Petr Čepek zde jasně opět exceluje. A loutky s animací, to je jasné kouzlo tuzemské tvorby. Žádná jiná země - co jsem doposud poznal - v tom není tak dokonalá jako my. Dost už řečí, chvály bylo dost a mínusů vlastně žádný. Místo v mých TOP filmech si tento kus rozhodně zaslouží. 95% (10.02.2012)

Švankmajer dokáže pointu svého Fausta shrnout do krátkého odstavečku textu. To je jen ukázka toho, že coby surrealista je dost nedůsledný. Pochybuji, že by Lynch nebo Bunuel podobně snadno shrnuli vlastní slavná díla - ať už protože by nechtěli, nebo protože by nemohli. Neříkám, že mi to nějak vadí. Zvlášť ne u Lekce Faust, která nepochybně má hloubku. I když ta hloubka není surrealistická a stejnou hloubku by mohl mít i klasický film - všechny ty hrátky speciálních efektů jsou jen oživení. Ale určitě nápadité a zajímavé oživení. (12.01.2014)