Kostnice

Prach jsi a v prach se obrátíš... Nebo se můžeš stát součástí působivého posmrtného společenství. Protože tohle dávné dílo knížat Schwarzenberských je ve své podstatě dílem hluboce lidským a v historické realitě vlastně i dílem velmi dojemným a k ostatkům předků přeuctivým.. . . . A pohled J.Š. ? Samoúčelná hříčka? Nebo magické podobenství o věčné pomíjivosti a pomíjivé věčnosti věcí lidských? . . . Každopádně ta surreálná poetika morbidnosti vyvolává emoce a d.m.s.n. o to víc v dobách natočení svou neobvyklou formou tenhle filmek budil oprávněnou pozornost. (Má vlastní zkušenost! :-) No, dnes už je divák zvyklý na ledacos, že... Každopádně - jistotu můžeme mít jedinou - na naše kosti se žádné školní, závodní, družstevní ani stranické a vládní delegace jezdit dívat nebudou... ;-) - - - P.S. Snad jen ještě - pro ty, pro které je tenhle film i jakýmsi dokumentem: http://www.sedlec.info/kostnice.htm - - - - - (Poprvé viděno kdysi dávno v brněnském FK, repete pak 21.3.2009 v cyklu "Zlatá šedesátá" na ČT2, komentář zde jako dvacátýsedmý - 22.3.2009) (22.03.2009)

Osobitý dokument Jana Švankmajera, který (na rozdíl od jeho předchozí a rovněž následující tvorby) postrádá kombinaci filmové a výtvarné tvorby, jednotu reálna a fikce a vypointovaný příběh; na druhou stranu však je to tvorba se zjevným mistrovým rukopisem, zejména co se týče hry s divákem: zajímavá kamera, zběsilý střih, komický komentář. A "zapadající" hudební doprovod: "...jak namalovat něco hezkého... něco prostého... něco krásného... něco vhodného...." Vizuálně působivý dokument o sedlcké kostnici v režii mistra Švankmajera. (05.03.2009)

Verze bez prý zábavného komentáře průvodkyně. Tohle je nějaký umění? I tak zajímavý objekt jako je Kostnice dokázal Švankmajer natočit stylem, kdy se po pár minutách modlíte, ať už to skončí. Zběsilý, absolutně zbytečný střih (roztěkanost jako v očích školáků mu nežeru) , nesnesitelný hudební doprovod, přehnaná stopáž a přímo brutální nuda. Ale čekal jsem, že tahle sračka bude mít na csfd aspoň 90%. (21.03.2009)

V této kostnici jsem byl a jednalo se o pěkný zážitek. Co mi vadí na snímku, je použitá hudba. Ta se k těmto záběrům opravdu nehodí. Kdyby tak pan Liška napsal něco ponurého ve stylu hororu "The Omen", to by byl teprve silný filmový zážitek! (P. S. Proklínám ty debily, co na lebky museli naškrábat svoje jméno. Kreténi!) (08.09.2019)

Úvodní komentář asociuje školní výklad ukrutně nezajímavé látky, ale ty obrázky…! Když kupříkladu kamera pomalu sestupuje do kobky s psychedelickými prostřihy na trouchnivějící lebky, mno, příjemné pocity to ve mně nevyvolávalo, což jistě ani nemělo. Švankmajer se projevil jako výsostný cynik, když k zběsile nasnímaným a ještě více zběsile sestříhaným záběrům na lidské kostry, nechává hrát píseň se slovy „je to krásné, je to něžné“, naprosto nekorespondující se znepokojivostí toho, co vidíme. Žaludek se mi zvedal tak jako tak. (15.04.2007)