Tma, světlo, tma

Na počátku světa podle Empedokla příroda tvořila stylem pokus-omyl, a to tak, že po zemi vznikaly prvně jednotlivé údy a ty se působením Lásky nahodile spojovaly, nejprve v bizarní útvary, jako např. „dvouhlavé bytosti s pohlavím stinným“… Kterýžto výklad prof. Tretera blahé paměti doplňoval citátem ze středověkého studentského kancionálu: Po nábřeží / Prdel běží… a dokládal tak, že surrealismus je tu s námi od nepaměti. Nevím, jestli tenhle Švankmajerův kousek viděl, ale určitě by se mu zamlouval. (15.10.2013)

Uvěznění vlastního těla, další Švankmajerova lahůdka. (16.03.2010)

Originální vznik člověka... Ze začátku nevíte na co se to vlastně koukáte a proč se na to koukáte, ale postupem času vám začíná být jasné, jak to dopadne a když se tak skutečně stane, potěší to. Člověk by jenom rostl a rostl...a nehledí přitom na okolí, ani na sebe... :-) (12.02.2008)

Tohle mě ze Švankmajerových bláznivin zaujalo zatím nejvíc, a to jsem viděl pecky jako Jídlo a Možnosti dialogu. Tato dvě díla mají možná lepší myšlenku, ale u obou byly i slabší momenty. Zde ne, bavil jsem se od začátku do konce. (13.06.2014)

Snad až příliš krátké na tak velkou myšlenku. Tísnivost prostředí se začne projevovat, jakmile hlava dostane smysly a mozek. Pak už je stále méně a méně místa... Některé nápady, jako ruka s očima, nebo hlava na rukách, jsou naprosto skvělé. (31.01.2007)

Stvorenie človeka podľa Jana Švankmajera. "Má vôbec zmysel tvoriť život v niektorých podmienkach?" asi tak nejak sa pýta autor tohto skvelého animovaného filmu... Ináč, schladenie vodou bolo nesmierne zábavné... :o)) (04.06.2009)

Tady už opravdu docházejí slova. Snímek, který má zároveň obrovskou uměleckou hodnoti, a přitom není jen tvůrcouvou onanií, ale má hloubku, se jen tak nevidí. Ale tenhle film všechny tyto atributy dokonale splňuje. A je to další mistrovo dílo, ze kterého cítím odkaz Franze Kafky. (15.06.2010)

Já ten surrealismus prostě můžu :-) 85% (29.10.2010)

Biblická alegória v tom najbizarnejšom podaní. (07.11.2010)

Nezkrotná invence. (26.02.2012)

Temne bizarni a hlavne svankmajerovsky vtipny kratas co si vystaci beze slov a bez hercu, jen s trochou hliny. (19.08.2015)

6/10 (05.04.2009)

Nikterak mě to sice nenadchlo, ale nakonec to mělo aspoň hlavu a patu. (15.03.2011)

V titulcích filmu uvedeno: název Tma, světlo, tma. (04.02.2014)

Mýtus o stvoření člověka po švankmajerovsku. Nikoliv boží prozřetelností, nýbrž tvůrčím (či spíše konstrukčním) "auto-aktem" se člověk stal člověkem. Odkud se materie pro jeho stavbu vzala netřeba řešit - prostě tu byla a přišla, odkud si z nadreality. ... Na počátku byla tma. Pak si (budoucí) člověk rozsvítil, aby viděl, co to vlastně páchá, nakonec však, stísněn v jednopokojové malosti, raději zase zhasl. A od té doby bloudí v temnotě celé lidstvo. ... Každopádně výborný příklad filmu, kde se výtvarné zpracování a nosnost myšlenky snoubí na vysoké úrovni. (24.10.2011)

Nápadité, ale samotný námět je až moc přízemní. *** Ve zkratce: Staví se člověk. (18.01.2011)

Ehm....neni co dodat !!!! (28.07.2012)

Bizardní, leč zajímavé. Jan Švankmajer zjevně nebude nikdy můj šálek kávy, ale za shlédnutí (jednou v životě) to stálo. Tři hvězdy (24.03.2019)

Nápadem snad nejdokonalejší švankmajerův film. Tma/světlo/tma je jedním z těch děl, které se prostě musí vidět a je celkem zbytečné psát něco kolem. Možná parafráze na vznik člověka. (14.12.2006)

Výborný monolog hlíny na téma, budiž světlo tam, kde byla tma a budiž tma, tam kde je člověk, jako krásná dokonalá bytost. To, že pan Švankamajer je mistr ve svém oboru, je věc jistá a očividná. V tomto si každý najde svůj kontext, ať už politický, nebo čistě filosofický. (20.10.2009)