Brouk v hlavě

Tuhle legendární divadelní frašku jsem nikdy neměl možnost vidět přímo v divadle a neznám ani televizní záznamy předchozích adaptací. Nemám tedy s čím srovnávat - na druhou stranu mi představení přijde skvělé a to, jak se jednotliví herci vyrovnali se svými party je jednoduše bez chybičky. Preiss je ve své náročné dvojroli plné převleků a proměn přímo rozkošný. Celkový dojem 90 %. (31.12.2007)

Tuhle verzi jsem viděl jako první a už pro mě zůstane nejlepším ztvárněním. Některé věci byly pozměněny, postavy vypuštěny, ale to všechno bylo jen k dobrému. I přes hodně groteskních honiček a potyček se televizní zpracování nejlépe ze všech vypořádalo s přílišnou ukřičeností ostatních adaptací. Moje nejoblíbenější hláška: "Ty ses úplně vychlastal z podoby!" (19.10.2011)

Dvě hvězdy, ale jen za Viktora Preisse. Takto zmršenou inscenaci jsem už dlouho neviděl. Pokud má režisér pocit, že to musí udělat jinak, dobrá. Pokud přehází scény, dejme tomu, dobrá. Ale pokud to celé udělá tak, že ignoruje největší hlášky a humorné situace zcela nepochopí, je to na pováženou. Herecké výkony ostatních protagonistů jsou na úrovni okresní přehlídky amatérských divadel, snad krom pana Němce, ale ta figura je ve scénáři defacto jen výplňová, byť v podání brňáků i z toho dostali maximum. (05.12.2018)

Přiznám se, že upřímně závidím mnohým zdejším hodnotitelům, že jim stačí k pobavení tak strašně málo. Já teda neviděl žádné úžasné české herce, kteří jsou nejlepší na světě ani žádnou dokonalou hru, nýbrž jsem viděl dementně napsaný, nepopsatelně nudný a především nekonečně nudný příběh připomínající třeba nejrůznější komedie plné omylů od M. Friče, ovšem s tím zásadním rozdílem, že ty od Friče mi trhaly bránici. V této Zelenkově inscenaci jsem se všeho všudy asi 4x usmál. Po zbytek stopáže jsem trpěl. Taktéž mě hrozně sralo, že se navzdory krátké stopáži spousta vtipů opakovala. Do divadla pro pseudo intelektuály zřejmě dobrý matroš. Pro ostatní normální a inteligentní lidi to nebude to pravé ořechové. [15 %] (29.05.2021)

Nekorunovaný král francouzských bláznivých veseloher (nazývaných někdy nepříliš přesným termínem fraška) Georges Feydeau nesporně náleží k osobnostem, jejichž umělecký význam přesahuje hranici dobové popularity a v podstatě jej lze vnímat jako důstojného Molièrova nástupce. Z nepřeberného množství her, aktovek a operet přežila do dnešních dnů vlastně jen konverzační komedie Brouk v hlavě, založená na dvojnickém motivu bezvýznamného hotelového sluhy Boutona a ředitele pojišťovny Viktora Emanuela Champsboisyho, jejichž totožná přítomnost zahájí divokou eskapádu omylů, záměn, nedorozumění a převleků. Doslova renesanci hra zažila na sklonku šedesátých let v jevištním nastudování Divadla na Vinohradech s nezapomenutelným Vlastimilem Brodským v titulní dvojroli, kterou později převzal jiný velikán domácí Thálie Viktor Preiss. Televizní kamera, narozdíl od jeviště, potom umožňuje některé (vděčné) motivy dovést do naprosté dokonalosti – od vzájemné konfrontace Boutona a Champsboisyho až k promyšlenému triku s posuvnou postelí v hodinovém hotelu. Samozřejmě silnou devizou Zelenkovy inscenace zůstávají herecké výkony, jimž vévodí zcela jednoznačně excelentní Preissova dvojnická kreace, odlišená nejen vnějškově, ale i charakterově. V rámci možností, daných prostorem před kamerou, hrají slušný standard Adamovská, Svobodová, Hrušínský a Němec, naopak Postránecký v roli neurotického hoteliéra Ferraillona sklouzává k tupě šaržírované nesnesitelnosti a mladí jsou vyložená slabota. Poděkování náleží Zdeňku Zelenkovi především za to, že tento reprezentativní repertoárový kousek dokázal zachytit na filmový pás v době, která stále ještě disponovala kvalitním představitelem titulní dvojrole. A jak se zdá, na dalšího Boutona a Champsboisyho si jeviště (a případně film) počkají nejednu generaci... (01.08.2010)