Dva lidi v ZOO

Jak na tento film koukám, tak koukám, nikdy jsem nepochopila co ním chtěl básník říci :) Viděla jsem ho poprvé jako dítě a nedokoukala do konce, protože mně absolutně nebavil, viděla jsem jej jako dospělá a zatnula jsem všechny zuby, abych ho konečně zkoukla do konce a pocity úplně stejné - NUDA. Nesmyslný děj, nesmyslné dialogy, pokus o humor s nulovým výsledkem, chaos, skákání od jednoho ke druhému, prostě o ničem. Vzbudil ve mně akorát lítost k těm zvířatům, které kvůli tomuto snímku zbytečně vystavovali stresu, kterého mají i bez natáčení v ZOO celkem dost. (08.05.2018)

"Já tu mám jenom vyfotit kozičky. Barevně. A na výšku." Smůlou tohohle filmu je doba vzniku. Na přelomu let 1989-1990 lidi zajímaly jiný věci než filmy, takže kinem tahle komedie prošla bez většího zájmu a v pozdějším televizním reprízování už neměla šanci získat si víc pozornosti. Pravda, příběh o opičáku Amosovi se trochu tříští a je to mírně zmatené, sourozenci Morávkovi mě víc bavili ve filmu Vracenky, přesto je to podívaná pro mě náramně zábavná. Mimo jiné i proto, že vidíme osvědčené herce v komediálních rolích, pro ně zcela nezvyklých (Macháček, Jirásková, Štěpánková), kteří navíc na útěku před zvířaty předvádějí na svůj věk úctyhodné tělocvičné výkony. Takže, chtěla-li Poledňáková tvořit vícegenerační rodinné filmy, mě osobně tohle baví víc než S tebou mě baví svět. (04.01.2009)

Dosti bizarní dětský/rodinný film, o kterém je vskutku těžko říct, jakému cílovému publiku byl vlastně určen. Já bych zde ale rád vyzvedl jeden jeho aspekt, který se mi v hlavě uhnízdil už jako robátku a dnes po mnoha letech jsem si ho znovu potvrdil: nejedná se o rodinný film, nýbrž o sportovní, konkrétně běžecký film! Jedná se snad i o světový unikát - neminou dvě minuty, aby někdo někam nepádil, neuháněl, neskákal, nejel, neběžel nebo nešplhal. To vše pochopitelně naprosto nelogicky a zbytečně, avšak s patřičně dramatickým výrazem ve tváři a vytřeštěnýma očima. A když zrovna někdo nepodává běžecký výkon, tak do toho ti dva fakani bez přestání pískají na píšťalky. Jedna hvězda za pana Macháčka, druhá za Hapkovu hudbu při závěrečné scéně. (04.08.2016)

Děti si moc neužijí, milovníci zvířat si moc neužijí, dospělý divák bude spíš otráven než potěšen, milovník dobrých filmů si na své nepřijde. Nejsem takovým odborníkem, abych se odvážil napsat, že se film nedrží žánru, ale jako neodborníkovi mi to tak připadá. Na komedii málo vtipné, vlastně vůbec, na film pro děti jde o film málo dětský, do škatulky "rodinný film" se dá sice narvat cokoliv, prakticky od animovaného dětského filmu až po porno, ale na rodinný film je film málo rodinny, své si v něm těžko najdou tátové, mámy, děti. Tento film vysílala Československá televize v roce 1991 na Štědrý večer a jako dítě jsem byl z filmu extrémně otrávený. Jako dospělý divák jsem byl pro změnu otrávený velmi. Hodně slabý film. (22.01.2017)

Tak tento počin má na svědomí Marie Poledňáková? No, to mi teda poklesla čelist. Nějak jsem nezaznamenala, že by ve výčtu jejich jinak úžasných filmů tento byl jmenován. Zvířata a děti jsou vděčným tématem k natočení filmu.Taky se s nimi dá užít spousta legrace nebo spousta malérů. Námět není vůbec špatný. Dalo se z toho vytřískat mnohem víc. Promarněný potenciál. (17.09.2020)