Elling

Elling = norská odpověď na otázku "jak zdárně a bez úhony vypořádat se s reálným světem, jež na nás číhá za našimi dveřmi a odhalit latentní krásu života". Dva určitým způsobem psychicky narušení lidé, po dvou letech propuštění z léčebny (ústřední postava zdecimovaná smrtí matky, neschopná kontaktu s lidmi), dostávají díky štědrému státnímu zřízení byt v centru Osla a sami se stávají pod dohledem sociálního pracovníka, svým způsobem, mírně asociálními osly (s nadsázkou řečeno, ctím jejich diagnózu). Vše se však zdá býti na správné cestě k dosažení kýžených výsledků, resp. začlenění do společnosti... Elling je prvoplánový a nudný film. Dost dobře nerozumím oscarové nominaci, nicméně akademiím nerozumím poměrně často, tudíž nemá cenu se nad tím pozastavovat. Vše je podáno kýčovitě a s notnou dávkou idealizace (přeslazeno, Pettere Næssi), což má za následek ztrátu civilnosti. Oba charaktery, dle mého názoru poměrně neefektivně zvolené (prototyp dvojice: malý, inteligentní a velký, dobrosrdečný, intelektuálně omezený), diváka nevedou při konečných titulcích k žádné katarzi, ba možná ani k zamyšlení. Přeceněný snímek, který může na leckoho působit příjemně. Já se na něj díval poněkud kritičtěji, nenechal se strhnout. │50% (12.02.2009)

Elling je úsměvné, občas mírně hořké drama, na které se pěkně kouká a divák se u něho nenudí. Oba hlavní hrdinové jsou sympaťáci a člověk jim drží palce, aby tu adaptaci na normální poměry zvládli. Konec vyznívá na můj vkus až příliš optimisticky, ale to u tohoto sice nijak objevného, avšak docela příjemného snímku, ani tak moc nevadí. (10.05.2011)

Eliing je opravdu příjemná komedie, která se těší velké popularitě mimo svůj domov a to právem. Situace Ellinga a Kjella je docela vážná, ale je podána humornou formou. Oba hlavní aktéři jsou sice rozdílní, Kjell má rád ženy a jídlo, zato Elling trpí sociofobií. Vzájemně se však dobře doplňují a spolu jsou schopni "zvládnout" všední situace obyčejných lidí. Milý film o životě, jak jej většina z nás nezná. (8/10) (13.06.2008)

Dokonalé a věrohodné ztvárnění příběhu 2 chlapíků, kteří jsou každý jiným způsobem mimo a díky tomu se báječně doplňují. Dostanou příležitost žít mimo ústav, na zkoušku, jestli se jim podaří se zapojit do společnosti ostatních tzv. normálních lidí. Nějakou dobu se v tom plácají, ale tím, že je každý úplně jiný, to celkem zvládají (bdí nad nimi pevná ruka sociálního pracovníka) Poté co potkají osamělou těhotnou matku a starého básníka (který si již myslí, že má život za sebou), vytvoří báječnou partu 4 individualit............ (28.06.2008)

Osobně mně tentokrát nesedlo to žánrové rozkročení, na komedii je Elling (2001) filmem příliš melancholickým, chladným, občas krutým k hlavním postavám (život každému z hrdinů nakládá těžká břemena, dvojice hlavních a dvojice vedlejších postav jsou typičtí ztroskotanci, kteří na nějaké základní rovině svůj život nezvládají), na drama zase vlastně filmem bezkonfliktním, filmem, v němž reálně nikomu nic nehrozí, harmonickým ve svých kakofoniích, ústící v podivné smíření, happy end unhappy end - možná je tímto jako život sám? Kdoví? Já vím pouze toliko, že pokračování (II. a III.) vynechám. 60 % (15.01.2023)