Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po bitvě u Lipan se zbytky husitských vojsk soustředily pod vedením Jana Roháče z Dubé na hradě Sion. Tato adaptace Jiráskovy dramatické předlohy byla prvním českým celovečerním hraným barevným filmem. Pro novou distribuci v 60. letech byl film viditelně a nešetrně zkrácen (díky tomu je film značně nepřehledný a zmatený). (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (64)

wosho 

všechny recenze uživatele

Absolutní průměr, velmi poplatný době a protiněmeckému smýšlení. Což, dva roky po válce lze chápat. Dokonce ani výprava, či režie není kdovíjak amatérská. Co zaráží je fakt, že Otomar Korbelář je strašný, kdy pronáší proslov před bojem málem bych usnul. A i ostatní herci jsou, když né mizerní, tak unylí a znudění. Jen Zikmund ne, toho jeho představitel pojal jako úlysného a zbabělého parchanta a přehrává tak dokonale, že alespoň je trošku k zapamatování. Jan Roháč jako film jasně dokazuje, že husitská trilogie není až tak špatná. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Hluchý a prázdný patos zůstane hluchým a prázdným patosem. To, co kompromituje především, je patos sám. Měli bychom jásat nad přemírou vlastenectví, nad Roháčovou ušlechtilostí, nad tím, jak krásně podle apriorního schématu vše jakoby samo od sebe do sebe zapadá do dobové současnosti. Výsledek je ovšem opačný: namísto nadšení cítíme tíseň, namísto uspokojení znechucení. Přímočará plakátovitost zkrátka odpuzuje. Že Roháčova záležitost podle dostupných výsedků bádání byla mnohem složitější (Sion měl velmi daleko k nedobytnému hradisku), je zřejmé. A že točit takovýmto způsobem je nemožné, rovněž (srovnejme dutý patos ROHÁČE s usebraností a sevřeností ROZINY SEBRANCE nebo uměřeným patosem UKRADENÉ HRANICE). A lépe pochopíme jedinečnost a přirozenost patosu Vávrovy husitské trilogie. A nejen jí, ale našich předků vůbec. Seifertova slova o potřebnosti uměřeného patosu, bez nějž není představitelná připravenost a schopnost k obětem, rozhodně ani dnes nemají být brána - nebo přijímána - jako něco, co se míjí se skutečností. Právě naopak. ()

Reklama

Šimpy 

všechny recenze uživatele

První československý barevný celovečerák. Jen škoda, že se nedá (zřejmě) sehnat ona delší verze. Jestli dá, mě se nepovedlo. Nepřehledné mi to nepřišlo ale naštěstí se o husitství zlehounka zajímám. Konec je trošku naivnější, ale čert to vem. Myšlenka o české nesvornosti je totiž stále platná. Nejen za válek, ale i v poslední době více  než jindy. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Ak by sa podobné veci a podobné maniére utlačovaného ľudu diali a používali dnes, väčšina mocensky založeného sveta by to považovala za anarchiu a vraždenie. A pritom je to len staré známe ´´oko za oko, zub za zub´´. No ale dosť politikárčenia, tu ide o jeden zaujímavý a hlavne technicky zdatný snímok, ktorý neviem či utrpel značným skrátením, pretože úplná verzia sa mi nedostala. V konečnom dôsledku je to možno na škodu, možno ani nie, pretože film ubieha svižne a má skvelú ´´štúdiovú´´ atmosféru. Dobový divák musel byť náležite spokojný. ()

Vodnářka 

všechny recenze uživatele

Ne...tak tohle fakt nejde. Ani moje maturitní deprese mě nedonutila se na tohle pořádně sledovat. Takhle mizerně jsem se cítila snad naposledy při Janu Žižkovi, Husovi, nebo co to přesně bylo? Snad Proti všem... Každopádně...než tohle vidět znovu, radši si dám nějakého Bélu Tarra. (I když nad Satanským tangem bych asi váhala...) ()

Galerie (45)

Zajímavosti (18)

  • Pražské premiéry se 28. března 1947 zúčastnili nejvyšší státní představitelé v čele s prezidentem Edvardem Benešem. (xcav8)
  • Desiatky predstaviteľov bolo nutné obliecť do atraktívnych historických kostýmov. S ich maskami si poradili štyria majstri maskéri aj so svojimi pomocníkmi. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
  • Film mal predpremiéru 27.3.1947 v Dubé na Českolipsku, nakoľko hlavná postava husitského hajtmana súvisela s danou lokalitou. Slávnostná premiéra bola o deň neskôr v Prahe. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

Reklama

Reklama