Balada pro banditu

"My to s Rudou točili TŘI DNY...! " Nebudu lhát a hned na okraj se přiznám, že jsem na Baladu pro banditu koukal jenom proto, že samotný Miroslav Donutil o ní dokáže tak nádherně povídat v jeho vyprávění, ale to je asi tak všechno. Ti co vědí o co de, ví, že Rudi Kovanda "zpěvák pro Brno" co tenkrát vyhrál málem Slavíka, protože mu všichni Brňáci povinně posílali hlasy se zde má objevit ve scéně, kterou s Donutilem točili tři dny a v tom tkví ten háček. Já Rudu skoro ani neviděl a už vůbec neslyšel a je mi to docela líto. Čekal jsem hodně let, než jsem se konečně dočkal a dopadlo to takhle. Tím pádem samotný film je už pro mě naprosto průměrnou záležitostí, která mě absolutně nedokázala zaujmout po hudební stránce, a jediné co stálo za povšimnutí byli právě Donutil a Bolek Polívka. Vypadá to, že na Rudiho Vladimír Sís neměl nervy a pak to takhle dopadlo. Je to muzikál a muzika se mi nelíbila, country není nic pro mě a tak nemůžu jinak, než odcházet po tomhle filmu naštvaný, protože jediné co mě mohlo rozesmát, zůstalo už jen ve vyprávění právě Miroslava Donutila. (13.03.2008)

Mimořádně zdařilá filmová adaptace jednoho z nejlepších divadelních představení malých forem sedmesátých let v jednom celku zachovává celou tehdejší subkulturu mladé generace v jejím výrazném - stále celočesky poněkud nezaslouženě podceňovaném - brněnském provedení. Moravská paralela pražského centra, která se dále vyvíjela až ke KOLOČAVĚ Ulrychových, dalších výrazných osobností jeho brněnské alternativy, je doplněna dnes zapomenutou veličinou českého sborového zpěvu - Vysokoškolským uměleckým souborem - a trampský akcent je zvýrazněn Zelenáči, jednou z tehdejších předních trampských skupin. Prolnutí rusínské předlohy s výraznou lokalitou západního pohraničí a jejím neobyčejným geniem loci dále dotváří tuto nevšední kulisu avantgardního divadla. Z této základny - kombinace malé divadelní formy a trampského potlachu ve stylu PORTY - vyrůstá i hraný film. Sísovou předností bylo jak zvládnutí hudební složky (nevšední bratr až příliš angažovaného pěvce normalizace Miloš Štědroň), tak osobitých textů, jež je možno oprávněně považovat za Uhdův umělecký vrchol, tak její - rovněž mimořádně nevšední - propojení do celistvého uměleckého tvaru, který zachoval pro budoucí časy lidské i umělecké počátky tří výrazných představitelů vznikající generace - Polívky, Bittové a Donutila. Někdejší bratislavskobrněnská paralela pragocentrismu v nejhlubší normalizaci (doba vystupňování brutálně vedených kampaní proti disentu a až neuvěřitelného prznění charakterů ve velkém) byla silným a očišťujícím světlem v temnotách. Světlem, které k nám právem září i dnes. (28.08.2007)

Krásný příběh v zajímavém filmovém zpracování. Také asi můj první kontakt s Ivou Bittovou a jejím hlasem. Polívka už v té době byl skvělý a příjemný byl i Miroslav Donutil. Jo to bylo ještě tehdá, kdy mu národ neříkal ,,mistře'' a na ČT s ním do zblbnutí něželo 3x s M. Donutilem, 4x s M. Donutilem, 5x s M.Donutilem... Hudební aranžmá bylo skvělé, díky účasti členů Greenhorns, kteří písně doprovázeli. V devadesátých létech se objevila snaha znovu tento řekněme - muzikál oživit, ale mně se stejně nejvíce líbí tato původní verze. Je syrová, zemitá, akustická... Hodně dobrá záležitost, kterou buď budete milovat, nebo vás neosloví. Za mne je za 4 kule žandára. * * * * Velmi stručný avšak výstižný komentář - uživatel Lima! (05.05.2013)

kdysi jsem viděl představení v Mostě a docela to ve mě zůstalo...ale tohle fakt nee...kotlíkářská onanie...vypreparovaná pruda......nevim, co z toho příběhu vyhodili nebo jak to upravovali...ale každopádně to nějakym způsobem zjednodušili a zahustili...drama zmizelo, zůstala jenom metafora, která jen tak sama o sobě působí neuvěřitelně povrchně a průhledně.......je fajn, že se Sís snaží o budování svébytného filmového časoprostoru, ale je nedůsledný...kdyby to natočil uplně normálně jako klasickej film, udělal by líp...zcizováky mě místama fakt vadily...divadelnost iritovala.......písničky jsou blbě použité...narvané za sebou jako kdyby se jejich prostřednictvím měl vyprávět děj...ale to je nepochopení jejich funkce, kdy děj nenesou, ale dotvářejí, obohacují ho, tvoří jeho svrchní významovou vrstvu......baladičnost se uplně vytratila...vůbec jsem z toho necítil motiv blížící se smrti, tragičnost osudů jednotlivých postav, koloběh změn ve společnosti atd....na jednu stranu to byl ve své době určitě progresivní počin, ale zůstal ani ne na půli cesty...a těch pár zajímavých nápdů to nevytrhne... (19.11.2011)

Filmové zpracování legendárního brněnského muzikálu ze stejně legendárního divadla "(Husa) Divadlo na provázku". Většina písní z tohoto muzikálu zcela poprávu časem zlidověla, mladí představitelé "elévové" hlavních rolí tohoto muzikálu podle Olbrachtovy předlohy (Eržiky, Nikoly, Mageriho i mnoho dalších) to "dotáhli pěkně daleko" a už teď mohou pomalu bilancovat své hodně bohaté a zajímavé herecké, hudební i bavičské kariéry. Až poté, co jsem viděl originální filmové zpracování "Jesus Christ Superstar", mi došlo, že se režisér Sís možná tak trošku inspiroval. Každopádně v době vzniku to byl opravdu výborný muzikál a filmové zpracování nezůstalo o moc pozadu. (20.09.2017)