Bažanti kontra Dracula

Legendární čtyřčlenná kapela Les Charlots jede tentokrát jen ve třech, ale i kdyby byli kompletní, stejně by to nevedlo k lepšímu výsledku. Rozhodli se napsat si vlastní scénář a vzhlédli se v upírských filmech, ale opět se ukázalo, že jsou perfektní jenom když je diriguje schopný režisér a tím nepříliš známý Jean - Pierre Desagnat není a s uhozeným scénářem se mnoho vylepšovat nedalo. Populární partička z Francie zkrátka postupně přestala být vtipná a na sklonku své kariéry přišla s komediemi které se kvalitativně nijak od sebe nelišily. Tady se s nimi ocitneme v Transylvánii na zámku hraběte Drákuly, který se má stát po podání zázračného lektvaru opět upírem, ale legrace to není nijak nápaditá a nápaditá parodie už vůbec ne i přes výskyt narážky na herce v minulosti ztvárnující postavu bájného upíra. Vtipy se dají spočítat na prstech jedné ruky, a jsou vesměs trapné, naivní a uhozené. Oproti tomu chvílemi na zámku panovala příjemná starobylá atmosféra, kterou bych připodobnil ke klasickým hororovým dílům o upírech. Nejhorší byl asi nablblý konec a tak se Les Charlots tenhle film moc nepovedl, ale pro doplnění jejich filmografie se to vyplatí vidět. 40% (20.03.2012)

No lepší už to asi nebude. Coby fanda hororového žánru jsem byl docela zvědavý, jak se s tímto tématem zbývající trio Les Charlots popere, ale žádná velká sláva to nebyla. Nicméně úplná katastrofa se nekonala. Dokonce to z počátku vypadalo docela slibně. Pár vtipných situací by se tu našlo, párkrát jsem se i zasmál, ale jen do doby, než se přesuneme na hrad. „Drákulův“ potomek byl vyloženě na ránu (absolutně nesympatický), humoru ubylo, ale zase jsem se pobavil pohledem na rakve ve sklepení, kde byli jmenovky (Lee, Lugosi). Bohužel nejlepší léta Bažantů jsou už nenávratně v trapu. 45% (02.03.2018)

Jak jsem měl sérii s Bažanty rád, a kromě tohoto snímku mám všechny ve své filmotéce, tak tímto snímkem jsme byl totálně zklamán. Něco tak stupidního jsem již dávno neviděl. Jak nerad dávám v rámci hodnocení odpad, tak pro tento snímek je i odpad příliš dobré hodnocení. Rádoby vtipné scény jsou tak primitivní, že (myslím že oprávněně) pochybuju o duševním zdraví autorů. (20.05.2012)

Tak u tohohle jsem vážně usínal...tenhle snímek působí papundeklově a nezáživně, není třeba dodávat, že záměr tvůrců to asi nebyl...příjemně civilní sympatičtí chlapíci se někam ztratili a tahle jejich pozdně-parodická křeč nestojí za nic...problém bude v tom, že tohle se už nemůže stát...kdežto u jejich dřívějších příběhů jste takový pocit neměli... (15.08.2003)

Nebýt hraběte a jeho sluhy Igora, dal bych o hvězdičku méně (mimochodem ani jeden z nich není výše uveden pod „Hrají: ….“). Zde jsou Charloti už jen 3 a je na nich vidět, že jim je o 10 let víc (od prvního filmu). Jean-Guy Fechner už s nimi nedělal ani jejich předchozí film (Les Charlots en delire, 1979), protože se Charloti pohádali s jeho bratrem, který jim do té doby dělal manažera. Fechner stál za svým bratrem a tak se s nimi rozešel. Ku podivu mi to však přišlo lepší, než jejich první film. (27.07.2012)