Samsara

Dokonalá myšlenka v závěru. Manželka jde za ním do kláštera a mluví o ženě Buddhy. Když on odešel rozjímat, nikdo tu nebyl a neptal se, co bude s ní, s jeho ženou a s jeho dětmi. Nikdo jí nepomohl, nikdo se neptal na její názor a její city. A stejně tak se chová i hlavní hrdina, buddhistický mnich, který se nechal svést svými lidskými touhami, vzal si dívku z vesnice, měl s ní děti a pak se jednoho dne rozhodl, že se vrátí ke svému rozjímání. Zjednodušuji, ale já hlavní sílu snímku vidím právě v té myšlence, že stejně tak jako Buddhovy ženy, ani hrdinovy manželky se nikdo na nic neptal. On bude filosofovat a ona má na starosti rodinu. Zní to trochu feministicky, ale na mě to tak zapůsobilo a upřímně - hrdina je tak vnitřně rozpolcený, že je úplně jedno, jestli bude žít v klášteře nebo mimo něj. Spokojený nebude nikdy. (07.12.2010)

Nádherné lokace a drama, které má něco do sebe. Na druhé straně souhlasím s množstvím ostatních diváků, že film se neskutečně dlouze táhne. Téměř každý záběr má sice v sobě působivost exotické krajiny, takže většinou co se vizuálna týče, je na co se koukat... Na druhou stranu i potěšení pro oči při tak dlouhé stopáži má své meze.Čeho je moc, toho je příliš. Zvlášť když jde estetika na chvilku stranou a já se musím pět minut dívat na to jak po tříleté meditaci stříhají mnichovi přerostlé dlouhé černé nehty nebo na běžné denní úkony, což s výpovědní hodnotou nemá nic společného. Vleklé scény jsou koření, které mají nesmírnou působivost pouze ve své ojedinělosti. Když se chce například zdůraznit nějaká myšlenka, pocit, prostě nechat zpracovat informace zadumaného diváka, dát mu čas na přemýšlení apod. Zde mi to přišlo mnohdy bezúčelné a při vší té nádheře s indickými atributy až otravné. Na druhou stranu jsem to nemohla, nedokázala vypnout, zajímalo mě co bude dál.- Se závěrečnou myšlenkou, například zda je správné uchýlit se před světem a hříchem zpět do kláštera nebo zůstat doma a postarat se o rodinu (rozumnou, praktickou i empatickou ženu a malé dítě), které k sobě muž připoutal, souhlasím. Bojovat se sebou samotným, s mnoha pokušeními, který běžný život přináší? Nebo být ukrytý před světem v klášteře a bojovat jen s pokušením jedním? Když však musíte zastavovat DVD a dávat si od filmu činorodější přestávku, je tam něco špatně. (04.06.2017)

Příběh o hledání cesty mezi duchovním a světským (rodinným) životem, zabalený v budhistickém rouchu. Jednoduchý, myšlenkově až schematický a didaktický příběh s krásnými, i když v podstatě velmi statickými záběry. Škoda, že filmaři nevyužili příležitost a do té doby filmařsky zapovězené úchvatné scenérie "himalájského království" Ladak nepojali trochu velkolepěji. I když to by pak už asi musel být trochu jiný film. Na druhou stranu, vzhledem k tempu a jednoduchosti příběhu poskytli obrovský prostor pro vlastní, v mém případě velmi intenzivní stylovou meditaci na zvolené téma. Pokud ovšem není pro vás téma příliš aktuální a film uvidíte v TV bude to pro vás nejspíš jen další východ'ňácká zívanda. (26.12.2005)

As the movie says: ”What is more important: - Satisfying one thousand desires... or conquering just one.” "Everything you contact is a place to practice the Way" which means that any way you take, will eventually teach you the lessons you need to learn. ( zdroj: http://bit.ly/2iRBeEe ) (31.12.2016)

Na tomto snímku je nejhodnotnější jeho námět, bohužel scénář je šíleně rozvleklý se spoustou hluchých míst. Dost často jsem se tedy nudil. Též mi vadil hlavní hrdina Tashi, který pořád vypadal, že neumí do pěti počítat. Proto dávám pouhé 2*. O to víc si cením filmů jako Hymalaya, Pohár nebo ještě Travellers and Magicians. U Samsary to nezachrání ani celkem dobrá kamera. (13.02.2006)