Sansára
Samsara
Samsara
Samsara - Geist und Leidenschaft
Samsara
Obsahy(1)
Mladý budhistický mnich Tashi se po letech strávených v klášteře a meditacích rozhodne oženit s mladou dívkou Pemou a žít s ní na vesnici. Život mimo klášter je ale mnohem složitější než si myslel. Poznává sexuální vášeň, žárlivost, nevěru, zradu, mstu a bídu. Sám musí hledat odpověď na věčnou otázku, zda je důležitější zasvětit svůj život duchovnu (meditacím), nebo žít obyčejným životem plným emocí a citů, ve kterém je těžké najít hranici mezi dobrem a zlem. Natáčení tohoto filmu trvalo 7 let. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
Vážení přátelé... tak tohlo jsem opravdu nedal...souhlasím s ostatními...Nudilo mě to i jako podkres k PC a to už je co říct... Neříkám,že je to blbý, ale pro mě osobně nekoukatelný... Opravdu silně východní film (jen pro otrlé budhisty) pro nás "zápaďáky" těžko žvýkatelný... (:o)) To takový Malý budha byl jinačí kafe... ()
Príbeh odohrávajúci sa v severnej Indii sa môže stať fakt iba mníchovi. Rozhodnúť sa medzi - životom duchovna, plný meditácií, odriekania a askétizmu a na druhej strane život svetský, plný vášní, emócií, útrap - je určite ťažké. Vtiahnutie diváka do deja je však plytké. Nestačí na konci premlieť niečo o osude, ktorý ako kvapka putuje do mora duší. Namiesto toho tu máme dlhé zábery na bežné činnosti dňa a tiež miestne zvyky, ktoré však v takom množstve nepatria do hraného filmu, ale do dokumentu, cestopisného dokumentu. Pritom spracovanie nie je zlé, teda až na tie dlhé nič nevypovedajúce pasáže, ktoré dokopy vytvárajú pridlhú stopáž. ()
Viděl jsem film pouze od momentu, kdy se Taši rozhodne opustit klášter, a byl jsem tak zřejmě ušetřen oné rozvleklosti, na niž si tu všichni kolem stěžují. Přesto nelze popřít, že má snímek zejména po stránce scénáristické k dokonalosti hodně daleko. Jeho chyby jsou nicméně dobře vyváženy věrohodnými hereckými výkony a (pro mě) atraktivním tématem. Hrdinovo váhání mezi rodinou a duchovním životem, mezi přilnutím ke světu a odpoutáním od něj, mezi následováním tužeb a odepřením, je korunováno v posledních minutách rozhovorem s manželkou, která svému prchajícímu muži připomíná osudy žen, které tiše trpí zatímco jsou jim jejich mužové nevěrní s Absolutnem. Otevřený konec je zde jen k dobru - nutí diváka, aby si na položenou otázku našel odpověď sám. ()
Tento film můžeme hodnotit z více hledisek. Můžeme se nechávat unést dlouhými scénami, kochat se krajinou a rozmanitou kulturou lidí Tibetu. Na akční vypjetí scén, nebo složitý děj, můžeme rovnou zapomenout. Film je svým dějem předvídatelný od počátku až do konce. OBSAHOVĚ V SOBĚ FILM VŠAK NESE URČITÉ POSELSTVÍ. Na začátku filmu jsem si opravdu myslela, že se budu jen kochat, vypnu mozek a budu příjemně relaxovat, vydrželo mi to až do závěru filmu. Na film jsem se dívala s blízkým člověkem a právě obsah filmu v nás rozpoutal značně vyhrocenou genderovou rozepři. Nějak nás právě tento film rozdělil na dva tábory, stejně jako ve filmu bývalého mnicha a jeho manželku. Z mužského pohledu převládal názor, že je lepší opustit všechno, co si bývalý mnich vybudoval prakticky z ničeho, hmotné zaopatření, ba dokonce i rodinné zázemí svou ženu a syna, přetrhat všechna tato pouta a vrátit se opět k meditaci, která má hlubší význam, než povrchní lidský život. Když se nad tím tak zamýšlím, vlastně to samé udělal i sám Buddha, opustil ženu, aby se věnoval hlubšímu smyslu. Z ženského pohledu jsem soucítila s jeho zhrzenou manželkou. Na začátku čelila výsměchu celé vesnice, když jí s mnichem nachytali, tolerovala mu nevěru, nežádala vysvětlení, starala se o něj a jejich syna a nakonec měla opět čelit výsměchu celé vesnice, protože ji opustil, bez jediného slova. Z ženského pohledu v tom, ale není vidět ten hlubší smysl spasit celý svět. Odráží se v tom zodpovědnost, kterou žena má nejen za sebe, ale především za svoji rodinu. Oproti mužské ješitnosti a nezodpovědnosti, bylo tam krásně zachyceno, že sice mnich jde za hlubším smyslem (podle něho hlubším), ale sám je povrchní a nezodpovědný floutek, který nechá svou manželku napospas okolnostem, děj se, co děj. Takže nadále otázkou zůstává, co je povrchní. Jestli je povrchní obyčejný lidský život (mnichova teze), nebo jestli naopak vidíme, jako povrchnost, snažit se spasit celý svět na úkor svých bližních. ( Pemina a moje teze). ()
Rozhodně zajímavý film o životních cestách, jejich správném výběru a vlivu na okolní svět. Pochválit musím krásné záběry na ještě krásnější východo-asijskou krajinu, kterých bylo opravdu plno, krásný pohled na osudovost života a bezvýchodnost cest pochybujících a jemný nádech spirituality. Přes snahu naladit se na uvolněnou meditační atmosféru filmu jsem se místy nedokázal ubránit únavě a nepozornosti. Snímek je někdy nezdravě rozvleklý. Snaha o maximální výmluvnost nebyla nejlepším řešením. Skutečnou výpovědní hodnotu nese pouze několik brilantních chvil, které ale vnímavý divák Samsary nemůže nepostřehnout. ()
Reklama