Tanková brigáda

Pokud pominu nadmíru povedené bojové scény, tak se jedná jen a jen o tupou propagandu. Představitelé západního odboje jsou zobrazováni jako arogantní snobové pohrdající dělnou třídou popřípadě jako zbabělci, zatímco u ruských generálů a komunistů je tomu pochopitelně naopak. Vše korunuje samostatná, zřejmě dramaticky-milostná, linie jednoho z tankových velitelů, který je navíc extrémě na pěst. 30% (16.02.2012)

„Tanková brigáda" je prvým filmovým dílem, které oslavilo hrdinně boje našich jednotek po boku Sovětské armády. A přestože jde o úplně novou thematickou oblast, v které náš film nemá žádné zkušenosti, vyšlo z rukou tvůrců tohoto filmu dílo dobré. Autoři zvolili formu široké historické fresky a tomuto záměru podřídili celkovou komposici díla. Mohli tak ukázat nejen hrdinství vojáků a jejich osudy, ale i celé politické pozadí bojů brigády, intriky londýnské vlády i boj Komunistické strany Československa za konečné vítězství nad fašismem na všech frontách. Vznikl tak film politicky úderný a umělecky přesvědčivý. Filmový přehled 36/1955 (08.10.2009)

Bojové scény mohly být trošičku propracovanější,ne jenom střelba tanku na dálku a neustálé popojíždění.Bojové scény z dobívání Ostravy však nemaj chybu a odvaha J.Valy byla doslova ukázková.Takoví lidí si zaslouží uznání a čest a né naparující se důstojníci co veleli operacím někde z bunkru a zbírali za jednotky pouze metály.Vím že to nebylo pravidlem ale bohužel bylo.jinak o propagandě se radči bavit nebudu,byla prostě taková dobatak to tak musíme brát.Růžek za postavení proti komunismu byl vylíčen jako největší slizák:-))) (05.07.2009)

Válečný film, na jehož výrobě se podílel (jako umělecký poradce) i František Vláčil . Ve zcela neinvenčním zpracování je divák zahrnut nesmyslně nasnímanými bojovými scénami (proč střílejí plamenomety do vzduchu a exploze nezanechávají krátery?) a diskusemi o budoucnosti tankové divize i národa (plakátové vypodobnění exilových politiků je zvláště "zábavné"). Film vrcholí scénami osvobození Ostravy, z nichž některé se natáčely na autentických místech. Postava Miloše Sýkory je založena na muži, který skutečně zachránil most před výbuchem, a umožnil tak vjezd spřátelených vojsk do města (most dnes nese jeho jméno). Ve skutečnosti však první tank vjel do Ostravy z druhé strany mostu, než je ukázáno ve filmu. Jiří Dohnal si po odporné Výstraze zopakoval roli Klementa Gottwalda - s výsledkem ještě podivnějším něž ve zmiňovaném filmu. "Národně výchovný" škvár 50. let... (02.05.2005)

Jednostranne a velmi zavadejici valecne dilo z nasich luhu a haju. Temer kazdy rozhovor je skutecna " perla ", o to vice jsem ale presvedceny o budouci hodnote tohoto snimku. Je to totiz dvousecna zbran, ktera ukazuje nejen pohled na dejiny konce druhe svetove ( i kdyz z casti zkreslene ), ale take pohled na propagandu komunismu v letech padesatych ( zde uz plne autenticke ). Vykony hercu jsou jake jsou, ve valecnych filmech malokdy nekdo vynikne a neni to tolik naskodu jako treba u dramatu. Sceny na bitevni pole jsou ale pastvou pro oko fanouska tohoto zanru. Je jasne, ze tomu dost pomohl rok nataceni, i tak film pripomina svou vypravou filmy sovetske. Povinnost videt, nazor at si udela kazdy svuj. Zabery z Ostravy mi udelaly radost. (10.10.2010)