Kočičí lidé

Podle mého skromného názoru je to ztráta času. Nerad cupuju něčí práci na kousky, ale tahle si to zaslouží. Je to totiž přímo ukázkový příklad toho, když se režisér upne na formální stránku a zbytek mu uteče. Ano, i mně se líbila Simone Simon. I ty stíny na zdech. A mělo to napětí i romantiku. Ale k čemu to, když se všechno upíná k závěru, a ten je pro kočku? (Dnešní mladí by řekli "na hovno".) (10.10.2009)

To máte tak: V každé ženské je menší (nebo větší) kousek nějaké kočkovité šelmičky - jenomže všeho moc zkrátka škodí. Neočekávejte, že se budete bát - snímek má už svá léta, zápletka je jasná a pointa v hrubých rysech rovněž. Berte ho spíš jako zajímavou a velice názornou ukázku toho pravého filmařského umění, které dokáže z minima vytěžit maximum. Uvidíte, že k vytvoření slušné atmosféry nejsou bezpodmínečně nutné špičkové triky ani hektolitry krve. 3,5* … a z úcty ke stáří "Kočičích lidí“ tentokrát musím zaokrouhlit nahoru - prostě si zkuste na chvíli představit, že sedíte v kině v roce 1942 … :-) (14.05.2010)

Zajímavý příklad klasického hororu z dob, kdy si kinematografie nemohla pomáhat technickými vynálezy a digitálními triky, takže musela spoléhat na atmosféru vytvářenou scénářem, hrou stínů, zvuků a hereckou mimikou. A ono to kupodivu velice dobře funguje, takže tohle původní zpracování je důstojným soupeřem pozdějšímu remaku. Napětí postupně graduje a je neuvěřitelné, jak málo stačí k jeho navození. Hororový námět zároveň úzce souvisí se sexuální tématikou podobnou například upířím hororům oné doby. Vzájemné soupeření dvou žen o jednoho muže může vést v případě, že jedna z nich má drápky a povahu jít ve všem nadoraz, k opravdu děsivému dramatu. Celkový dojem: 65 %. (22.10.2010)

O několik kočičích chlupů lepší, než remake z roku 82. Sice to s hororem nemá moc společného, ale příjemně se na to kouká a je tam pár celkem napínavých scén. Nutno varovat, že je to spíš konverzační drama, než co jiného, ale v oblasti lykantropích filmů musí být člověk vděčný za každou blbost. Tři kousky, černé jak panteří kožich. (09.04.2014)

Cat people je pravděpodobně prvním hororem, kde zlo nezobrazuje žádný misteriózní tvor jako Dracula nebo mumie, ale žena. Ta vlastně není opravdu zlá - temnota, které zní vychází je nechtěná... a o to děsivější! V dnešní době film tak už film tak strašidelně nepůsobí. Je tu spousta naivních dialogů (viz. manžel hlavní hrdinky) a logika chování postav je často na hranici dnešní tolerance (např. mladík přijme manželčino odmítání sexu, políbení i obejmutí bez jediné otázky a vezme si ji). Z dnešního hlediska tedy trochu naivní, ale z historického hlediska bezesporu důležité. Milovníkům starých filmů samozřejmě nelze nedoporučit. (15.05.2004)