Režie:
Jacques TourneurScénář:
DeWitt BodeenKamera:
Nicholas MusuracaHudba:
Roy WebbHrají:
Simone Simon, Kent Smith, Tom Conway, Jane Randolph, Jack Holt, Alec Craig, Alan Napier, Donald Kerr, Eddie Dew, Charles Jordan, Theresa Harris, Mary Halsey (více)Obsahy(1)
Mladý pohledný muž se v newyorské zoologické zahradě seznámí s krásnou ženou, kreslící před klecí s velkým černým panterem. Jmenuje se Irene Dubrovna a je módní návrhářkou. Začnou se častěji vídat, přestože Irena zůstává uzavřená a dějí se kolem ní divné věci. Když se jednou schovají před deštěm v krámku se zvířaty, začnou ptáci v klecích zděšeně poletovat. Kanárek, kterého dostane darem, uhyne, a když se krátce na to Irena za svého přítele provdá, je svatební veselka přerušena neznámou ženou s výrazem kočky. (Benjamin-L)
(více)Videa (1)
Recenze (66)
Koncentrovana nuda nejak se nemuzu do techto moc starych hororu dostat ve svy dobe to asi u divaku bodovalo dneska uz to jenom nudi tech 70% tady bude asi nadhodnocovani od pametniku a milovniku cernobilych filmu kteří neziji v realite jinak to nechapu tohle dnesnimu fanouskovi hororu nema co rict remake s Nastasjou Kinski usel ale tohle je o nicem ()
Snímek jsem dlouho odkládal, protože se mi nedařilo sehnat titulky a bál jsem se, že tak úplně nepochytím, o co v Cat People jde. Nakonec jsem to riskl a výsledek byl víc než slušný. Ani jsem nečekal, že se mi to bude tak líbit. Vedle Vlčího muže s Lonem Chaneym Jr. je tohle pro mě nejlepší hororový snímek 40. let minulého století, i když jich moc není. Alespoň ne těch, které by stáli za zmínku. Kočičí lidé jsou určitě správnou volbou pro milovníky starých černobílých thrillerů, ale běžného hororového diváka asi nepotěší. Každopádně já byl potěšen velmi. ()
Spíše psychologické drama než horor, kde tvůrci dokonale využili při budování atmosféry strachu černobílý formát filmu. Tato klasická hororová romance se obejde bez vraždících nestvůr, hektolitrů krve a digitálních efektů. Díky nasvícení, spíš než samotné zlo, navozuje pocit tušení zla. Při budování tajemna využívá pouze hru světel a stínů. Hudební, vizuální a výtvarná stránka je úžasná. Simon v roli hlavní hrdinky je velmi atraktivní a charismatická. Příběh je jednoduchý, výprava slušná, herecké výkony působivé a pár napínavých scén se taky najde. Horory nepatří mezi moje oblíbené žánry, ale takhle nějak má správný horor podle mne vypadat. ()
To máte tak: V každé ženské je menší (nebo větší) kousek nějaké kočkovité šelmičky - jenomže všeho moc zkrátka škodí. Neočekávejte, že se budete bát - snímek má už svá léta, zápletka je jasná a pointa v hrubých rysech rovněž. Berte ho spíš jako zajímavou a velice názornou ukázku toho pravého filmařského umění, které dokáže z minima vytěžit maximum. Uvidíte, že k vytvoření slušné atmosféry nejsou bezpodmínečně nutné špičkové triky ani hektolitry krve. 3,5* … a z úcty ke stáří "Kočičích lidí“ tentokrát musím zaokrouhlit nahoru - prostě si zkuste na chvíli představit, že sedíte v kině v roce 1942 … :-) ()
Je záhadná, k tomu je nádherná a sexy, a je zo Srbska s komplexmi, ktoré si doviezla, sem do Spojených štátov amerických, kde jedného dňa spozná v zoologickej záhrade pri čiernom panterovi, partnera, za ktorého sa vydá, čoskoro na to, ju bude mať za podivína, začne pokukovať po kolegyni z práce, ale aj ona po ňom, či najíma pre ňu odborníka, psychiatra, aby sa jej, trebárs zbavil. Hovorím o Irene Dubrovne, ktorá si ma svojou chladnou krásou, komplet celého obmotala okolo prsta, bohužiaľ, ostatné prvky filmu, už nie, aj keď atmosféra a kamera s réžiou, je vskutku na dosť vysokej úrovni, nevoňalo mi, že film trvá pod hodinu dvadsať minút, lebo sa mi to zdá málo, zároveň aj dosť, že film rýchlo skončí, ako začal. Má to plusy aj mínusy, kde vravím, že snímok považujem za zlatý stred, ktorý nijako zvlášť neurazí, ale ani nenadchne, ale bola by škoda nevidieť ho. Najmä Simone Simon je dokonalý dôvod, prečo zvoliť alternatívu času 1 hodina a čosi navyše, pretože pôsobí strašne zaujímavo, so sexy zjavom a hlasom, taktiež je to classic hollywood, ktorý ja mať tak rád, no, nie je to nič, na čo by som si zajtra spomenul... ()
Galerie (37)
Zajímavosti (14)
- Původní recenze se objevily v pátek 13. listopadu 1942. (liquido26)
- Film byl natočen za 18 dní. (hladass)
- Val Lewton, producent filmu, prehlásil: "Naše pravidlo je jednoduché: milostný príbeh, tri scény kde je hrôza len naznačená, jedna násilná scéna. Zatmievačka. Do 70 minút máte po všetkom." (Biopler)
Reklama